Společné jmění manželů (SJM)

Společné jmění manželů (SJM) je majetkový režim manželů, který může být upraven třemi způsoby, a to (i) zákonem, (ii) rozhodnutím soudu, či (iii) smlouvou. Pokud nemáte SJM upraveno smlouvou či rozhodnutím soudu, bude se na vás vztahovat zákonný režim SJM. V takovém případě patří do SJM vše, co manželé (ať už jeden z nich nebo oba společně) nabyli za trvání manželství (nikoli před ním či po něm). Z tohoto režimu je ale např. vyňato:  

• to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, šperky, věci osobní potřeby); 
• to, co nabyl jeden z manželů darem nebo dědictvím (pokud není taková věc zanechána oběma manželům);
• to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých právech (např. bolestné) apod.

Do SJM patří i dluhy, které byly za trvání manželství převzaty oběma manželi nebo jedním z manželů a týkají se majetku v SJM (např. společná hypotéka). I v tomto případě však zákon činí výjimku a do SJM nezahrnuje dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého a nepoužil je pro zajištění běžných potřeb rodiny. Pokud taková situace nastane, je třeba toto manželem, který s převzetím dluhu nesouhlasil, namítnout (vůči věřiteli, v řízení o vypořádání SJM apod.). 

Do SJM dále patří i podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel společníkem za trvání manželství či zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

Vypořádání SJM

Způsob vypořádání SJM se odvíjí od toho, jestli manželé přistoupí ke spornému nebo nespornému rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

U nesporného rozvodu je vypořádání majetkových poměrů nutné vyřešit ještě před podáním návrhu na rozvod, a to prostřednictvím dohody o vypořádání majetkových poměrů manželů pro dobu po rozvodu manželství. Obsah dohody je plně na uvážení stran. Dohoda musí mít písemnou formu a musí být opatřena úředně ověřenými podpisy obou manželů (podpisy lze ověřit na pobočkách CzechPoint). Dohoda je pak přílohou návrhu na rozvod.  

Pokud se manželé na vypořádání SJM nedomluví, je možné, aby kterýkoliv z nich podal k soudu žalobu na vypořádání SJM. Při rozhodování o výši vypořádání standardně platí, že podíly manželů na vypořádaném SJM jsou stejné. Současně by se ale soudy měly řídit zásadou určité spravedlnosti a přihlížet ke všem individuálním skutečnostem, které mohou výši podílů jednotlivých manželů ovlivňovat (např. to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek jednoho z manželů a naopak, péče o rodinnou domácnost a děti apod.). V důsledku tedy mohou být finální vypořádací podíly každého z manželů odlišné (není to však automatické). Tyto individuální skutečnosti je nutné v rámci žaloby tvrdit a prokázat. 

Žaloba na vypořádání SJM se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje. Za podání žaloby žalobce musí zaplatit soudní poplatek, jehož výše je závislá na věcech, které jsou součástí SJM. K jeho uhrazení případně vyzve soud.  

K žalobě se přikládá seznam položek v SJM (případně ve výlučném vlastnictví každého z manželů) a důkazy, které toto potvrzují. Doporučujeme mít tento seznam úplný a vyčerpávající. Pokud by totiž nějaký majetek nebyl součástí žaloby, došlo by po třech letech k jeho vypořádání ze zákona (viz níže). Součástí žaloby by měl být i způsob vypořádání majetku v SJM (tedy např. komu připadnou jaké věci ze SJM a za jakou náhradu). 

Následky nevypořádání SJM 

Pro případ, že se manželé na vypořádání majetkových poměrů nedohodnou, ani kterýkoliv z nich nepodá žalobu na vypořádání SJM do tří let od rozvodu manželství, vypořádá se SJM tzv. ze zákona. Žaloba musí být v této lhůtě podána, nemusí o ní být soudem rozhodnuto. 

V takovém případě připadnou hmotné movité věci (např. auto) do vlastnictví toho z manželů, který je výlučně užívá jako vlastník. Ostatní movité věci a nemovitosti zůstanou v podílovém spoluvlastnictví a každý z manželů má stejný podíl (např. dům, byt, pozemky). Ostatní majetková práva (např. pohledávky a dluhy) náleží oběma manželům, kteří na nich mají stejné podíly.  

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

Jak se řeší péče o děti v případě rozchodu partnerů?

V případě, že rodiče dětí nejsou manželé, avšak ukončují své společné soužití a na úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem se společně domluví, není nutné, aby o úpravě poměrů rozhodoval soud. Pokud se rodiče dohodnou, tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepíšou a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody. Jestliže se tedy rodiče nedohodnou (či nedodržují jejich neformální dohodu), musí být podán návrh na úpravu poměrů k soudu (k tomu viz níže). 

Jak se řeší péče o děti v případě rozvodu manželství? 

Úprava poměrů nezletilých dětí manželů představuje podmínku, bez které soud nerozhodne o rozvodu manželství, a to jak v případě tzv. sporného, tak i nesporného rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

V rámci úpravy poměrů nezletilých musí být vyřešeny tři základní otázky, a to (i) který z rodičů bude mít nezletilé v péči, (ii) jak bude případně upraven styk dětí s rodičem, který jej v péči mít nebude a (iii) výše výživného, která bude nezletilým náležet (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“)

V případě rozvodu manželství lze otázku poměrů nezletilých dětí řešit prostřednictvím dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, která spočívá na společné domluvě manželů na všech výše uvedených otázkách (péči, styku i výživného). Tato dohoda musí být nejprve schválena příslušným soudem (okresní soud, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště), a to pravomocným rozsudkem, teprve poté lze manželství rozvést. Dohoda se soudu předkládá písemně, s podpisy oběma rodičů (nemusí být úředně ověřené) a nejlépe společně s kopií rodných listů dětí. 

Pokud manželé nedosáhnou společné dohody, může kterýkoliv z nich podat návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. Pokud návrh podá jeden z rodičů, druhý má vždy právo se k němu vyjádřit a navrhnout svůj způsob úpravy poměrů k nezletilým dětem. Je možné, aby se rodiče na úpravě poměrů dohodli i během soudního řízení, soud pak dohodu opět schválí rozsudkem. 

K návrhu na úpravu poměrů (či k vyjádření k takovému návrhu) se typicky přikládají:

• kopie rodných listů nezletilých dětí;
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně péče (kdo se o děti doposud staral, jaké mají děti vztahy s rodiči i ostatními příbuznými, jaké mají rodiče zázemí apod.);
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně výživného (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“) 

V obou případech je nezletilým ustanovený kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupuje jejich zájmy. V případě, že dohoda mezi rodiči není možná, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situace v rodině jej informovat. 

Péče o děti a styk rodiče s dětmi

Péči o děti může být upravena těmito třemi způsoby:

• společná péče – o děti se nadále starají oba rodiče ve stejném režimu jako před rozvodem. Děti např. stále bydlí ve stejné domácnosti a rodiče se u nich střídají, nebo se děti s rodiči dle libosti navštěvují (typicky u starších dětí). Soud v rozhodnutí nikterak neupravuje péči o děti a jejich styk s druhým rodičem, žádnému z rodičů dokonce ani nenáleží výživné pro děti. Vše spočívá na vzájemné dohodě rodičů, která je u této formy péče důležitá;
• střídavá péče – rodiče se střídají v péči o děti po určitých intervalech, děti jsou např. týden u matky a týden u otce. Lze aplikovat i formu tzv. asymetrické střídavé péče, během níž se intervaly péče liší. Děti jsou tak např. 8 dní u matky a 6 dní u otce. Při střídavé péči mají oba rodiče povinnost hradit výživné pro děti (každý však může mít výši výživného určenou jinak, nebo soud může rozhodnout, že se výživné rodiči nestanoví);
• výlučná péče jednoho z rodičů – děti jsou svěřeny do péče pouze jednoho z rodičů, zatímco druhý rodič přispívá na životní potřeby dětí formou výživného. Výhradní péče ovšem neznamená, že druhý rodič nemá právo na styk s nezletilými. Naopak v rozsahu, který je v zájmu dětí, je žádoucí, aby se druhý rodič s dětmi stýkal. Rozsah styku je na dohodě rodičů či na rozhodnutí soudu. Styk druhého rodiče a dítěte je možné ve výjimečných případech omezit, či zakázat. 

Soud se při rozhodování o svěření dětí do péče snaží najít řešení, které nejvíce odpovídá zájmům dítěte a bere v potaz jednak návrhy rodičů, jednak názor dítěte, ale také jeho vztah k sourozencům, prarodičům, jeho citovou orientaci na zázemí, výchovné schopnosti každého z rodičů, kdo z rodičů o dítě řádně pečoval a dbal o jeho výchovu, a u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. 

Pro případ, že již máte upravenou péči o nezletilé a jejich styk s druhým rodičem a je nutné takové rozhodnutí změnit, musí být podán soudu návrh na změnu úpravy k nezletilým dětem (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Mám přechozí soudní rozhodnutí o péči a styku otce s dětmi, jak jej mohu změnit?“).

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

Jak se řeší péče o děti v případě rozchodu partnerů?

V případě, že rodiče dětí nejsou manželé, avšak ukončují své společné soužití a na úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem se společně domluví, není nutné, aby o úpravě poměrů rozhodoval soud. Pokud se rodiče dohodnou, tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepíšou a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody. Jestliže se tedy rodiče nedohodnou (či nedodržují jejich neformální dohodu), musí být podán návrh na úpravu poměrů k soudu (k tomu viz níže).  

Jak se řeší péče o děti v případě rozvodu manželství? 

Úprava poměrů nezletilých dětí manželů představuje podmínku, bez které soud nerozhodne o rozvodu manželství, a to jak v případě tzv. sporného, tak i nesporného rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

V rámci úpravy poměrů nezletilých musí být vyřešeny tři základní otázky, a to (i) který z rodičů bude mít nezletilé v péči, (ii) jak bude případně upraven styk dětí s rodičem, který jej v péči mít nebude a (iii) výše výživného, která bude nezletilým náležet (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“)

V případě rozvodu manželství lze otázku poměrů nezletilých dětí řešit prostřednictvím dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, která spočívá na společné domluvě manželů na všech výše uvedených otázkách (péči, styku i výživného). Tato dohoda musí být nejprve schválena příslušným soudem (okresní soud, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště), a to pravomocným rozsudkem, teprve poté lze manželství rozvést. Dohoda se soudu předkládá písemně, s podpisy oběma rodičů (nemusí být úředně ověřené) a nejlépe společně s kopií rodných listů dětí. 

Pokud manželé nedosáhnou společné dohody, může kterýkoliv z nich podat návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. Pokud návrh podá jeden z rodičů, druhý má vždy právo se k němu vyjádřit a navrhnout svůj způsob úpravy poměrů k nezletilým dětem. Je možné, aby se rodiče na úpravě poměrů dohodli i během soudního řízení, soud pak dohodu opět schválí rozsudkem. 

K návrhu na úpravu poměrů (či k vyjádření k takovému návrhu) se typicky přikládají:

• kopie rodných listů nezletilých dětí;
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně péče (blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti a styk)?“);
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně výživného – důkazy o majetku rodičů (např. nemovitosti, auta), příjmech rodičů (výplatní pásky, daňová přiznání, potvrzení o pobírání dávek apod.), nákladech dětí (na jejich vzdělání, volnočasové aktivity, věci běžné potřeby, léky apod.), nákladech rodičů (na bydlení, věci jejich osobní potřeby apod.). 

V obou případech je nezletilým ustanovený kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupuje jejich zájmy. V případě, že dohoda mezi rodiči není možná, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situace v rodině jej informovat. 

Vliv péče o dítě na povinnost platit výživné

Výživné bude soudem stanoveno v případě, že jsou děti svěřeny do výlučné péče jednoho z rodičů (v tom případě hradí výživné rodič, který nemá dítě v péči) a do střídavé péče obou rodičů (v takovém případě hradí výživné oba rodiče, každý však může mít výši výživného určenou jinak, nebo soud může rozhodnout, že se výživné rodiči nestanoví). Blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti a styk?“).

Výše výživného a její určení

Výživné se vyplácí v měsíčních intervalech. V případě nezletilých dětí se výživné hradí k rukám druhého rodiče (většinou na měsíc dopředu, ale lze si formu vyplácení ujednat jinak, včetně možnosti nějaké formy spoření). Výživné se hradí i dětem zletilým, které nejsou schopny se samy uživit (např. studují na vysoké škole). V takovém případě však návrh na určení výživného podává samo zletilé dítě a výživné je hrazeno k jeho rukám. Soudem může být stanoveno i dlužné výživné, a to až 3 roky zpětně. 

Výše výživného může být určena dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu, v každém případě by měly být zohledněny osobní a majetkové poměry dítěte. V takovém případě soud zkoumá následující okolnosti a přihlíží k důkazům tyto okolnosti prokazující: 

• věk dítěte;
• jeho zájmy;
• vzdělání;
• zdravotní stav;
• vlastní příjmy dítěte a příjmy z majetku dítěte;
• tvorba úspor apod.

Při stanovení výše výživného se stejným způsobem posuzují i podmínky na straně povinného rodiče, a to jeho:

• věk;
• vzdělání, možnosti a výdělkové schopnosti rodiče; 
• majetek rodiče;
• čistý měsíční příjem rodiče (zohledňují se samozřejmě příjmy ze zaměstnání a dohod mimo pracovní poměr, ale i některé dávky jako např. starobní a invalidní důchod nebo nemocenské);
• počet dalších vyživovacích povinností rodiče a dalších závazků;
• potencialita příjmů (nelze se placení výživného vyhnout např. tím, že rodič účelově odejde z práce nebo nedoloží soudu své příjmy);
• rozsah péče o nezletilé děti apod. 

Pro účely alespoň orientační výše výživného pro děti Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku, která může být při stanovení výživného soudům (ale i rodičům) nápomocná (není však závazná). Blíže odkazujeme na stránky Ministerstva spravedlnosti zde: KALKULAČKA MSP 2024.

Pro případ, že již máte upravenou výši výživného pro nezletilé děti a je nutné ji změnit, musíte k soudu podat návrh na změnu výše výživného (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci změnit výši výživného hrazeného dětem. Co mám dělat?“).

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

V praxi se bohužel stává, že se jeden z rodičů odmítá řídit pravomocným rozhodnutím soudu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Takovou situaci můžou doprovázet různé naschvály, např. neumožňování styku s dětmi, pozdní vyzvedávání a předávání dětí, ale i neplacení výživného apod. V případě, že jeden z rodičů opakovaně porušuje rozhodnutí soudu o péči o nezletilé děti, je možné se proti jednání tohoto rodiče bránit. 

Podání návrhu na výkon rozhodnutí

Zákon v případě, že jeden z rodičů nedodržuje povinnosti stanovené mu pravomocným rozhodnutím soudu (i když se jednalo o soudem schválenou dohodu), umožňuje druhému rodiči zahájit soudní výkon rozhodnutí o péči o nezletilé děti. 

Návrh na výkon rozhodnutí se podává u okresního soudu, v jehož obvodu mají bydliště nezletilí, kterých se výkon rozhodnutí týká. V návrhu by mělo být popsáno, jaké rozhodnutí soudu a jakým způsobem je porušováno. Návrh je osvobozen od zaplacení soudního poplatku (ostatní náklady spojené s řízením platí povinný rodič). K návrhu se dokládají:

• rodné listy dětí,
• rozhodnutí soudu o úpravě poměrů k nezletilým, které rodič nedodržuje a
• důkazy prokazující tvrzení o porušování tohoto rozhodnutí.

Soud, je-li to možné, napřed vyzve rodiče, který rozhodnutí soudu nedodržuje (povinný rodič) k dobrovolnému splnění povinností. Případně, je-li to účelné, soud nařídí první setkání s mediátorem (osobou, co se specializuje na smírné řešení sporu) nebo setkání s odborníkem z pedopsychologie. Soud může rovněž nařídit, aby byl styk dětí s tímto rodičem vykonáván pod dohledem OSPOD nebo může v některých případech sestavit plán postupného navykacího režimu, na základě něhož bude docházet ke styku dětí s rodičem, který je k tomu dle rozhodnutí oprávněn.  

Pokud ani posléze nedojde k nápravě a rodič rozhodnutí soudu stále nedodržuje, soud nařídí výkon rozhodnutí (klidně i opakovaným) uložením pokut, které mohou sahat až do výše 50.000 Kč. 

Pokud vše výše uvedené bude stále bezvýsledné, soud nařídí odnětí dětí a jejich předání do péče druhého rodiče. 

Podání návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem 

Za situace, kdy jeden rodič soustavně porušuje povinnosti stanovené mu soudem, je rovněž možné usilovat o to, aby došlo ke změně stávajícího režimu péče. Toho lze dosáhnout návrhem na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Mám přechozí soudní rozhodnutí o péči a styku otce s dětmi, jak jej mohu změnit?“). 

Nahlášení situace na OSPOD

V jakékoli situaci doporučujeme nahlásit jednotlivá porušení orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v místě bydliště nezletilých, který následně vyrozumí druhého z rodičů o následcích nedodržování soudního rozhodnutí. OSPOD může případně poskytnout různé formy poradenství či zahájit řízení o uložení výchovného opatření, jímž dojde k napomenutí rodiče. 

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče dětí, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče a styku k jejich nezletilým dětem se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden z rodičů dohodu následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody prostřednictvím výkonu rozhodnutí. 

Jestliže tedy rodič nedodržuje uzavřenou neformální dohodu, musí být k soudu podán návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, nikoli návrh na výkon rozhodnutí (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče a styk)?“). V tomto návrhu samozřejmě může být tvrzeno, že předchozí neformální dohoda mezi rodiči nebyla dodržována, a i z tohoto důvodu je nutné upravit poměry k nezletilým dětem soudem.

Pokud jste si již prošli rozvodovým řízením nebo jste řešili úpravu péče a styku s dětmi po rozchodu s partnerem v rámci soudního řízení, tak již pravděpodobně máte pravomocný rozsudek o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat řešení tři základních otázek, a to (i) který z rodičů má nezletilé v péči, (ii) jak je případně upraven styk dětí s rodičem, který jej v péči nemá a (iii) výše výživného, která nezletilým náleží. 

Jestliže si přejete změnit úpravu poměrů v oblasti péče a styku, o kterých již bylo soudem dříve rozhodnuto, lze o změnu usilovat návrhem na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem (pro řešení otázky změny výživného odkazujeme blíže na příspěvek s názvem „Chci změnit výši výživného hrazeného dětem na základě soudního rozhodnutí/uzavřené dohody. Co mám dělat?“). Oba návrhy lze samozřejmě podat i dohromady.  

Podmínky pro podání návrhu 

Hlavním předpokladem pro podání návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem je podstatná změna okolností, za kterých bylo původní rozhodnutí vydáno. Ne každá taková změna je však důvodem pro úpravu stávajících poměrů, musí se skutečně jednat o změny důležité, které mají vliv na nezletilé děti. Posouzení těchto změn je vždy individuální a záleží na daných okolnostech. Těmito změnami mohou být:

na straně rodiče, např.:

• změna bydliště rodiče, se kterým mají děti styk, 
• ztráta zaměstnání a nemožnost péče o nezletilého, 
• zhoršený zdravotní stav, 
• zneužívání návykových látek apod. 

na straně dětí, např:

• vyšší věk, 
• nástup do školy nebo na jiný školní stupeň, změna školy, 
• změna zdravotního stavu, 
• zlepšení/zhoršení vztahu s rodičem, který je nemá v péči apod.
  

Podobně jako v původním řízení o úpravě poměrů, je nezletilým dětem ustanoven kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupuje jejich zájmy. Z tohoto důvodu opět doporučujeme OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat. 

Podání návrhu na změnu úpravy poměrů 

Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. Podstatnou změnu okolností je nutné v návrhu tvrdit a doložit důkazy, na jejichž základě se domáháte změny úpravy stávajících poměrů (např. nájemní smlouvu při změně bydliště, potvrzení o studiu nezletilého, lékařské zprávy apod.). Rovněž by v návrhu mělo být specifikováno, jak bylo soudem rozhodnuto původně, a proč je třeba toto rozhodnutí změnit. 

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče dětí, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče a styku k jejich nezletilým dětem se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden z rodičů ji chce změnit, nabízí se dvě možnosti postupu. 

Je možné se na budoucích poměrech znovu mimosoudně dohodnout, tato neformální dohoda ovšem není v případě jejího nedodržování ze strany rodičů jakkoliv vymahatelná a plnění z ní může působit potíže. Je proto možné podat soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, kterým dojde ke stanovení závazných podmínek péče a styku (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče a styk)?“).

Pokud jste si již prošli rozvodovým řízením nebo jste řešili úpravu péče a styku s dětmi po rozchodu s partnerem v rámci soudního řízení, tak již pravděpodobně máte pravomocný rozsudek o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat řešení tři základních otázek, a to (i) který z rodičů má nezletilé v péči, (ii) jak je případně upraven styk dětí s rodičem, který jej v péči nemá a (iii) výše výživného, která nezletilým náleží. 

Jestliže si přejete upravit výši výživného, která byla tímto rozhodnutím určena, lze o změnu usilovat návrhem na změnu výše výživného (pro řešení otázky změny péče a styku odkazujeme blíže na příspěvek s názvem „Mám předchozí soudní rozhodnutí o péči a styku otce s dětmi, jak jej mohu změnit?“). Dříve stanovenou částku lze novým rozhodnutím soudu zvýšit či snížit, a to u obou rodičů. Oba návrhy lze samozřejmě podat dohromady.

Podmínky pro podání návrhu 

Hlavním předpokladem pro podání návrhu na změnu výše výživného je podstatná změna okolností, za kterých bylo původní rozhodnutí vydáno. Ne každá taková změna je však důvodem pro úpravu stávajících poměrů, musí se skutečně jednat o změny důležité, které mají vliv na nezletilé děti. Posouzení těchto změn je vždy individuální a záleží na daných okolnostech. Těmito změnami mohou být:

na straně rodiče, např.:

• zvýšení/snížení příjmů rodiče povinného k placení výživného,
• zvýšení/snížení příjmů rodiče, který má děti v péči, ať již výlučné či střídavé, 
• zdravotní stav a případná nezpůsobilost rodiče k práci,
• změna v počtu ostatních vyživovacích povinností rodiče.

na straně dětí, např.:

• vyšší věk, 
• nástup do školy nebo na jiný školní stupeň, změna školy, 
• zvýšení nákladů na bydlení a jiné náklady spojené se studiem/koníčky,
• zdravotní stav dětí nebo jejich nutná léčba. 
  

V každém případě se ale musí jednat o objektivní a odůvodněné okolnosti. Rodič např. nemůže bez závažných okolností změnit svou práci a snížit tak svůj příjem, aby tím bylo sníženo výživné pro nezletilé (viz dále). 

Pro účely alespoň orientační výše výživného pro děti Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku, která může být při stanovení výživného soudům (ale i rodičům) nápomocná (není však závazná). Blíže odkazujeme na stránky Ministerstva spravedlnosti zde: KALKULAČKA MSP 2024. 

Podobně jako v původním řízení, kterým bylo rozhodnuto o výživném, je nezletilým dětem ustanoven kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupuje jejich zájmy. Z tohoto důvodu opět doporučujeme OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat. 

Podání návrhu na změnu výše výživného u nezletilých dětí 

Návrh na změnu výše výživného se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. Za nezletilé žádá o změnu výživného jejich zákonný zástupce (rodič). K návrhu se dokládá předchozí rozhodnutí soudu o výživném. Mimoto je v návrhu nutné tvrdit podstatnou změnu okolností a doložit důkazy, na jejichž základě se změny úpravy stávajících poměrů domáháte (např. potvrzení o studiu, účtenky/faktury za zvýšené náklady dětí, potvrzení o příjmech apod.). Lze navrhovat snížení/zvýšení výživného u obou rodičů/u jednoho z nich. 

Co když chci změnit výší výživného, ale moje děti jsou zletilé?

Jestliže děti již dovršily zletilosti, ale přesto nejsou schopny se samy živit (např. studují na vysoké škole), nadále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči těmto dětem. Tato povinnost trvá do doby, než jsou děti schopny se samy živit. Dovršením zletilosti tedy děti neztrácí nárok na výživné. Jejich postavení se ovšem v rámci procesu změny výživného mění. 

Zletilí se musí svého nároku domáhat v rámci sporného řízení sami (již to nedělají rodiče), a to včetně podání žaloby, ale i účasti na jednání. Zletilí navíc podávají žalobu k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště povinný rodič, podání je osvobozeno od placení soudního poplatku. Přílohou žaloby budou rodné listy dětí, případné předchozí rozhodnutí soudu a potvrzení o tom, že zletilé děti nejsou schopny se samy živit (např. potvrzení o studiu), potvrzení o nákladech zletilých dětí apod. 

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče dětí, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče a styku k jejich nezletilým dětem se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden z rodičů ji chce změnit, nabízí se dvě možnosti postupu. 

Je možné se na budoucích poměrech znovu mimosoudně dohodnout, tato neformální dohoda ovšem není v případě jejího nedodržování ze strany rodičů jakkoliv vymahatelná a plnění z ní může působit potíže. Je proto možné podat soudu návrh na určení výše výživného (případně na úpravu poměr, pokud chcete zároveň upravit i péči a styk), kterým dojde ke stanovení závazných podmínek péče a výživy nezletilých (blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti a styk)?“ a „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“). U zletilých dětí se lze zmíněného domáhat žalobou v rámci sporného řízení (viz shora).

Otec dětí předstírá, že má nižší příjmy, aby se vyhnul placení výživného. Co mám dělat? 

Soud při rozhodování o změně výše výživného přihlíží i k majetkovým poměrům povinného rodiče. V praxi se bohužel stává, že povinný rodič účelově opustí stávající zaměstnání a najde si zaměstnání hůře placené nebo odmítne hrazené povýšení či předstírá nezpůsobilost k práci jen, aby se vyhnul placení výživného. V případě, že taková situace nastane a v řízení bude prokázáno, že potencialita příjmů druhého rodiče je vyšší než jeho reálný příjem, soud stanoví výši výživného podle skutečných schopností a dovedností povinného. Soud tedy bude vycházet z výše příjmů, která ani reálným příjmem povinného být nemusí, ale které může objektivně dosahovat.

Pokud je povinnost placení výživného pro nezletilé děti již stanovena předchozím rozhodnutím soudu (tzv. exekučním titulem) a povinný rodič dobrovolně neplní, lze se nároku dlužného výživného domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo v rámci exekučního řízení.  

Soudní rozhodnutí o výživném (i když jde o soudem schválenou dohodu) je tzv. předběžně vykonatelné, což znamená, že ačkoliv ještě nenabylo právní moci, lze jej pro účely soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce použít hned po tom, co bylo doručeno oběma rodičům. Neuhrazené výživné pro děti lze nárokovat tři roky zpětně, a dokonce lze z dlužné částky požadovat zákonný úrok z prodlení.

Exekuční řízení

V exekučním řízení vymáhá dlužné výživné exekutor, který po podání návrhu sám provede lustraci majetku povinného (neplatícího) rodiče a zvolí nejvhodnější způsob pro zajištění výživného (i proto je exekuce v této oblasti preferována – exekutor se „o všechno postará sám“). Způsob provedení exekuce je závislý na příjmech a majetku povinného rodiče, exekutor může zvolit např. srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z bankovního účtu, prodej movitých/nemovitých věcí, pozastavení řidičského oprávnění apod. 

V exekučním návrhu je nutné uvést označení soudního exekutora, údaje o oprávněném (nezletilém) a povinném, stručný popis toho, jaké výživné měl rodič hradit, a od kdy výživné nehradí nebo jej nehradí v plné výši. Rovněž by mělo být uvedeno, že žádáte i o přiznání úroků z prodlení z neuhrazených částek. K návrhu se přikládá rozhodnutí soudu o stanovení výživného, na základě kterého není výživné řádně hrazeno. 

Exekuční návrh lze podat k jakémukoliv exekutorskému úřadu v rámci ČR (můžete si tedy exekutora zvolit dle libosti). Návrh není nijak zpoplatněn. Náklady exekutora a vaše náklady na provedení exekuce platí rodič, který je povinný k placení výživného (i když tedy zezačátku zaplatíte některé náklady sami, povinný by je vám měl následně uhradit). 

Soudní výkon rozhodnutí 

Druhý orgán, který může výživné vymáhat, je soud. Na rozdíl od exekučního řízení, při soudním výkonu rozhodnutí se od navrhovatele očekává, že sám poskytne podrobné informace a pokyny nezbytné k vymáhání rozhodnutí. V podaném návrhu tedy musíte sami označit:

• údaje rodiče který výživné nehradí, 
• jakým způsobem by mělo být výživné vymáháno (např. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z bankovního účtu, prodejem movitých/nemovitých věcí) a
• z jakých zdrojů (v případě srážek ze mzdy údaje zaměstnavatele, u přikázání pohledávek z bankovního účtu zase číslo bankovního účtu, a u které banky je účet veden, při prodeji nemovitosti označit nemovitost).

Návrh rovněž nelze podat jakémukoli soudu, ale podává se k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. K návrhu se dokládá předchozí rozhodnutí soudu o stanovení výživného. 

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče dětí, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče a styku k jejich nezletilým dětem se společně domluvili a tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepsali a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí či exekuce. 

Jestliže tedy rodič nedodržuje uzavřenou neformální dohodu, musí být podán návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem k soudu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“). Teprve toto rozhodnutí stanoví výši výživného, kterou je, v případě, že nebude hrazena, možné vymáhat.   

Trestní oznámení

Pokud otec dětí neplatí výživné po dobu delší jak čtyři měsíce, dopouští se zároveň trestného činu zanedbání povinné výživy podle ustanovení § 196 trestního zákoníku, za což mu hrozí i trest odnětí svobody (podle okolností až tři roky). Za tento trestný čin může soud rovněž povinnému uložit přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. 

Pokud se tak stane, můžete na otce podat trestní oznámení, a to písemně či ústně. Je tedy možné se buď osobně dostavit na libovolné oddělení policie nebo sídlo okresního státního zastupitelství či podat písemné trestní oznámení policii či státnímu zastupitelství (tyto orgány mají povinnost trestní oznámení si mezi sebou předat). V každém případě doporučujeme mít k dispozici alespoň základní informace o neplatícím rodiči, vykonatelný rozsudek o výživném, rodné listy dětí, důkazy o (ne)úhradě výživného po dobu delší než 4 měsíce. Na základě těchto okolností může být zahájeno trestí řízení. Pokud otec zaplatí do vyhlášení rozsudku dlužné výživné, jeho trestní odpovědnost zaniká. 

Náhradní výživné

Jestliže máte soudem stanovené výživné, otec dětí neplatí a výživné vymáháte přes exekutora nebo soudním výkonem rozhodnutí, můžete rovněž požádat o tzv. náhradní výživné. 

Náhradní výživné je poskytováno v maximální výše jedné dávky 3.000 Kč. Žádost se podává na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR v místě trvalého pobytu nezletilého a dokládá se k ní rozhodnutí soudu o výživném. Blíže odkazujeme na internetové stránky Úřadu práce ČR, kde najdete detailní návod s příklady, jakož i seznam podkladů, které musíte k žádosti přiložit a odpovědi na často kladené otázky (Náhradní výživné – Úřad práce).

Rozvod nebo rozchod je pro partnery stresující zkušeností, kterou můžou zintenzivnit starosti o dostatek finančních prostředků pro budoucí obživu. Zákon proto poskytuje některé prostředky, kterými se snaží tuto životní situaci stabilizovat. 

Výživné mezi rozvedenými manžely

Ačkoliv většina vzájemných práv manželů zaniká rozvodem manželství, v případě, že (i) rozvedený manžel není schopný se sám uživit (je tzv. odkázaný na výživu od jiné osoby), (ii) tato neschopnost má souvislost s rozvedeným manželstvím (např. péče o děti, v jejímž důsledku přichází manžel o příjmy), má tento manžel vůči druhému právo na výživné, pokud (iii) lze placení výživného po druhém manželovi spravedlivě požadovat. Jestliže je manžel schopný sám sebe uživit, nárok na výživné nevzniká.  

Pro stanovení výše, délky trvání a způsobu plnění této povinnosti se bere v potaz např.:

• jak dlouho manželství trvalo, a z jakého důvodu bylo rozvedeno, 
• majetkové poměry manžela, který se výživného domáhá (pokud si např. nezajistil práci, přestože mu v tom nebránila závažná překážka nebo je jinak zajištěn vlastním majetkem, mají tyto skutečnosti vliv na přiznání výživného),
• péče o rodinnou domácnost za trvání manželství apod.

V potaz se naopak nebere, jestli daný manžel měl/neměl podíl na rozvratu manželství.

Výživné lze vyplácet formou (i) opakujících se peněžitých plnění, (ii) jednorázovým vyplacením (tzv. odbytné) nebo (iii) v naturální podobě (např. neplacené užívání bytu) a je poskytováno v přiměřeném rozsahu (o rozsahu vyživovací povinnosti viz dále). 

Výživné lze upravit v rámci dohody manželů (v případě nesporného rozvodu je nutné mít písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy, po rozvodu tato forma nemusí být dodržena). Pokud se ale na výživném nedohodnete a máte za to, že vám výživné náleží, musíte se se svým nárokem obrátit na soud. Řízení bude zahájeno žalobou na určení výživného a bude vedeno v rámci sporného řízení. Lze tak učinit během rozvodu či po něm. 

Na rozdíl od výživného pro děti, výživné mezi rozvedenými manžely nelze poskytnout zpětně, proto nedoporučujeme s podáním žaloby zbytečně čekat. Žaloba na určení výživného mezi rozvedenými manžely se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje a podání je osvobozeno od zaplacení soudního poplatku. K žalobě se dokládá rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno. Mimoto musíte v žalobě tvrdit a důkazy doložit okolnosti rozhodné pro vznik nároku na výživné a jeho výši (popsané výše). 

Vyživovací povinnost zaniká koncem doby, na které se manžele domluvili (případně koncem doby, o které rozhodoval soud) nebo uzavřením nového manželství.

Sankční výživné

Mezi rozvedenými manželi existuje další možnost výživného, a to tzv. sankční výživné, které může požadovat pouze ten manžel, který (i) rozvrat manželství nezavinil nebo s rozvodem manželství nesouhlasil, a kterému (ii) byla v důsledku rozvodu způsobena závažná újma. Tato újma může být ekonomická, ale může být i osobní (např. citová, psychická, taktéž újma v sociální oblasti). 

Na rozdíl od výživného mezi rozvedenými manžely (kdy je důležité, jestli je manžel odkázaný na výživu od jiné osoby) u sankčního výživného se nijak nezkoumá, jestli je jeden z manželů schopný sám sebe uživit. Jediné, co je pro přiznání sankčního výživného relevantní, jsou tři výše uvedené podmínky. Dalším rozdílem oproti výživnému mezi rozvedenými manžely je rozsah vyživovací povinnosti. Sankční výživné totiž zajišťuje, že rozvedení manželé mají i po rozvodu stejnou životní úroveň (nikoli tedy, že výživné má být přiměřené). Výživné se přiznává na dobu, která je přiměřená okolnostem daného případu, nejdéle však na 3 roky od rozvodu manželství.

Žaloba na určení sankčního výživného se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje. K žalobě se dokládá rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno. Mimoto musíte v žalobě tvrdit a důkazy doložit okolnosti rozhodné pro vznik nároku na výživné a jeho výši (v tomto případě především vzniklou újmu).

Výživné a zajištění úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem neprovdané matce

Pro případ, že se nesezdaným rodičům narodí děti, zákon zajišťuje potřeby svobodné matky prostřednictvím výživného a zvláštní úhrady některých nákladů spojených s těhotenstvím/porodem. 

Je vhodné upozornit, že výživné a úhrada nákladů z tohoto nároku nekryjí životní potřeby dětí, tyto záležitosti je nutné řešit samostatným výživným v odděleném řízení. Do zvláštních nákladů nelze proto zahrnout ani věci jako kočárek nebo dětské vybavení, protože tyto náklady jsou pokryty výživným pro děti. Zvláštní náklady se vztahují pouze k matce a zahrnují např. těhotenské oblečení a obuv, hygienické pomůcky a léky nebo výdaje spojené s hospitalizací apod.

K hrazení výživného a těchto nákladů je povinný otec dětí (po porodu), případně pravděpodobný otec dětí (před porodem) s tím, že otec poskytuje výživné po dobu 2 let od narození dítěte (zvláštní náklady jsou hrazeny jen ve vztahu k těhotenství a porodu). Výživné a úhradu nákladů lze požadovat zpětně, nejdéle však 2 roky ode dne porodu. Na návrh těhotné ženy může soud uložit pravděpodobnému otci, aby potřebné částky poskytl předem, toto však musí matka navrhnout. 

Žaloba na určení výživného neprovdané matce se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště otec, proti kterému žaloba směřuje a podání je osvobozeno od zaplacení soudního poplatku. K žalobě se dokládá rodný list dítěte (pokud je dítě již narozeno), důkazy o nutných nákladech spojených s porodem a mateřstvím (např. účtenky, faktury atd.), ale i důkazy o majetkové situace matky/otce.

Sociální dávky a mimoprávní pomoc

Pokud se vlivem rozvodu/rozchodu dostanete do svízelné situace, za splnění specifických podmínek je možné čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení. Blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Na jaké sociální dávky mám nárok a kam se obrátit?“, kde lze nalézt odkazy na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce ČR, které vás blíže seznámí s podmínkami a postupem čerpání jednotlivých dávek. V tomto příspěvku lze nalézt i seznam organizací, které svobodným matkám poskytují podporu např. charitativním způsobem.