Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Společné jmění manželů (SJM)

Společné jmění manželů (SJM) je majetkový režim manželů, který může být upraven třemi způsoby, a to (i) zákonem, (ii) rozhodnutím soudu či (iii) smlouvou. Pokud nemáte SJM upraveno smlouvou či rozhodnutím soudu, bude se na vás vztahovat zákonný režim SJM. V takovém případě patří do SJM vše, co manželé (ať už jeden z nich, nebo oba společně) nabyli za trvání manželství (nikoli před ním či po něm). Z tohoto režimu je ale např. vyňato: 

• to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, šperky, věci osobní potřeby);
• to, co nabyl jeden z manželů darem nebo dědictvím (pokud není taková věc zanechána oběma manželům);
• to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých právech (např. bolestné) apod.

Do SJM patří i dluhy, které byly za trvání manželství převzaty oběma manžely nebo jedním z manželů a týkají se majetku v SJM (např. společná hypotéka). I v tomto případě však zákon činí výjimku a do SJM nezahrnuje dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého a nepoužil je pro zajištění běžných potřeb rodiny. Pokud taková situace nastane, je třeba toto manželem, který s převzetím dluhu nesouhlasil, namítnout (vůči věřiteli, v řízení o vypořádání SJM apod.).

Do SJM dále patří i podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel společníkem za trvání manželství, či zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

Vypořádání SJM

Způsob vypořádání SJM se odvíjí od toho, jestli manželé přistoupí ke spornému nebo smluvenému rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

U smluveného rozvodu je vypořádání majetkových poměrů nutné vyřešit ještě před podáním návrhu na rozvod, a to prostřednictvím dohody o vypořádání majetkových poměrů manželů pro dobu po rozvodu manželství. Obsah dohody je plně na uvážení stran. Dohoda musí mít písemnou formu a musí být opatřena úředně ověřenými podpisy obou manželů (podpisy lze ověřit na pobočkách CzechPoint). Dohoda je pak přílohou návrhu na rozvod. 

Pokud se manželé na vypořádání SJM nedomluví, je možné, aby kterýkoliv z nich podal k soudu žalobu na vypořádání SJM. Při rozhodování o výši vypořádání standardně platí, že podíly manželů na vypořádaném SJM jsou stejné. Současně by se ale soudy měly řídit zásadou určité spravedlnosti a přihlížet ke všem individuálním skutečnostem, které mohou výši podílů jednotlivých manželů ovlivňovat (např. to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek jednoho z manželů a naopak, péče o rodinnou domácnost a děti apod.). V důsledku tedy mohou být finální vypořádací podíly každého z manželů odlišné (není to však automatické). Tyto individuální skutečnosti je nutné v rámci žaloby tvrdit a prokázat.

Žaloba na vypořádání SJM se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje. Za podání žaloby žalobce musí zaplatit soudní poplatek, jehož výše je závislá na věcech, které jsou součástí SJM. K jeho uhrazení případně vyzve soud.  

K žalobě se přikládá seznam položek v SJM (případně ve výlučném vlastnictví každého z manželů) a důkazy, které toto potvrzují. Doporučujeme mít tento seznam úplný a vyčerpávající. Pokud by totiž nějaký majetek nebyl součástí žaloby, došlo by po třech letech k jeho vypořádání ze zákona (viz níže). Součástí žaloby by měl být i způsob vypořádání majetku v SJM (tedy např. komu připadnou jaké věci ze SJM a za jakou náhradu).

Následky nevypořádání SJM

Pro případ, že se manželé na vypořádání majetkových poměrů nedohodnou, ani kterýkoliv z nich nepodá žalobu na vypořádání SJM do tří let od rozvodu manželství, vypořádá se SJM tzv. ze zákona. Žaloba musí být v této lhůtě podána, nemusí o ní být soudem rozhodnuto.

V takovém případě připadnou hmotné movité věci (např. auto) do vlastnictví toho z manželů, který je výlučně užívá jako vlastník. Ostatní movité věci a nemovitosti zůstanou v podílovém spoluvlastnictví a každý z manželů má stejný podíl (např. dům, byt, pozemky). Ostatní majetková práva (např. pohledávky a dluhy) náleží oběma manželům, kteří na nich mají stejné podíly. 

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Jak se řeší péče o nezletilé děti v případě rozchodu partnerů?

V případě, že rodiče nezletilých dětí nejsou manželé, avšak ukončují své společné soužití a na úpravě poměrů k nezletilým se společně domluví, není nutné, aby o úpravě poměrů rozhodoval soud. Pokud se rodiče dohodnou, tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepíšou a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody. Jestliže se tedy rodiče nedohodnou (či nedodržují jejich neformální dohodu), musí být podán návrh na úpravu poměrů k soudu (k tomu viz níže).

Jak se řeší péče o nezletilé děti v případě rozvodu manželství?  

Úprava poměrů nezletilých dětí manželů představuje podmínku, bez které soud nerozhodne o rozvodu manželství, a to jak v případě tzv. sporného, tak i smluveného rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

V rámci úpravy poměrů nezletilých musí být vyřešeny dvě základní otázky, a to (i) v jakém rozsahu budou rodiče o své nezletilé děti pečovat a (ii) výše výživného, která bude nezletilým dětem náležet (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“)

V případě smluveného rozvodu manželství lze otázku poměrů nezletilých dětí řešit prostřednictvím dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, která spočívá na společné domluvě manželů na všech výše uvedených otázkách (péči i výživném).

Tato dohoda by měla být soudu předložena ke schválení spolu s návrhem na rozvod manželství. Dohoda se soudu předkládá písemně, s podpisy oběma rodičů (nemusí být úředně ověřené) a nejlépe společně s kopií rodných listů nezletilých dětí.

Pokud manželé nedosáhnou společné dohody, může kterýkoliv z nich soudu podat návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Tento návrh lze podat současně s návrhem na rozvod, nově se o obou návrzích povede společné řízení, neurčí-li soud jinak. Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku (je však nutné zaplatit soudní poplatek za rozvod manželství). Pokud návrh podá jeden z rodičů, druhý má vždy právo se k němu vyjádřit a navrhnout svůj způsob úpravy poměrů k nezletilým dětem. Je možné, aby se rodiče na úpravě poměrů nezletilých dohodli i během soudního řízení, soud pak dohodu opět schválí rozsudkem.

K návrhu na úpravu poměrů (či k vyjádření k takovému návrhu) se typicky přikládají:

• kopie rodných listů nezletilých dětí;
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně péče (kdo se o nezletilé doposud staral, jaké mají nezletilé děti vztahy s rodiči i ostatními příbuznými, jaké mají rodiče zázemí apod.);
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně výživného (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“)
• telefonní čísla nebo e-mailové adresy obou rodičů.

Dříve byl ve všech řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem jmenován kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupoval jejich zájmy. Nově ale v případě, že je mezi rodiči uzavřena dohoda, kolizní opatrovník dítěti soudem jmenován není. Nezletilé dítě zastupují oba rodiče nebo jeden z nich. Kolizní opatrovník může být nezletilému dítěti jmenován i v případě uzavřené dohody, pokud hrozí střet zájmu mezi rodičem a nezletilým, případně mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Ke jmenování opatrovníka lze také přistoupit, pokud o to nezletilý sám požádá.

Dojde-li mezi vámi a otcem ke sporu ohledně úpravy poměrů nezletilých dětí, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat.

Rozhodnutí soudu o péči o nezletilé děti

Novela občanského zákoníku vnesla do právní úpravy péče o nezletilé děti podstatné změny. Nově je ze zákona vypuštěno rozlišení péče o nezletilé děti na společnou, střídavou a výlučnou. Místo toho soud rozhoduje o rozsahu péče obou rodičů. Péče o nezletilé děti může být v souladu s novelou upravena těmito způsoby:

• rodiče se dohodnou, že nezletilé děti zůstávají v péči obou rodičů – o nezletilé děti se nadále starají oba rodiče ve stejném režimu jako před rozvodem. Nezletilí např. stále bydlí ve stejné domácnosti a rodiče se u nich střídají, nebo se nezletilí s rodiči dle libosti navštěvují (typicky u starších dětí). Soud v rozhodnutí nikterak neupravuje rozsah péče o nezletilé děti ani neurčuje výši jejich výživného;
• rodiče se dohodnou na rozsahu péče o nezletilé děti a jejich výživném – týká se situací, kdy rodiče nemají zájem o společnou péči, ale dokážou se dohodnout na rozsahu péče o nezletilé (např. kolik dní budou děti trávit u kterého z rodičů) a výše jejich výživného. Soud může případně výši výživného upravit, je-li v rozporu se zájmy nezletilých;
• rodiče se nedohodnou na rozsahu péče o nezletilé děti a jejich výživném – v případě, že se rodiče nemohou na jednom nebo na obou z těchto aspektů dohodnout, soud určí rozsah péče o nezletilé děti KAŽDÉMU z rodičů (tj. nejen jednomu z nich) a stanoví výši jejich výživného (soud zpravidla stanoví výživné OBĚMA rodičům). Při rozhodnutí o rozsahu péče vychází soud mj. i ze zájmu nezletilých dětí.

V rozhodnutí mohou být nově určeny bližší požadavky na péči o nezletilé – např. místo, kde bude o nezletilé děti pečováno, a kdo může být péči přítomen, jakož i podmínky nepřímého styku a práva informace.

Nepřímý styk a právo na informace

V případě, že spolu rodiče dětí nežijí, má rodič, který je právě nemá ve své péči, právo na nepřímý styk s dětmi a na informace týkající se jejich osoby. To znamená, že mu musí rodič, který děti v péči má, umožnit komunikovat s dětmi na dálku např. prostřednictvím telefonu či mobilních aplikací apod. Pečující rodič také musí poskytnout druhému rodiči všechny podstatné informace o dětech (např. jejich zdravotní stav, nadcházející události atd).

Výkon nepřímého styku a práv na informace nesmí neadekvátně zatěžovat rodiče, který o děti pečuje.

Pro případ, že již máte upravenou péči o nezletilé s druhým rodičem a je nutné takové rozhodnutí změnit, musí být podán soudu návrh na změnu úpravy k nezletilým dětem (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Mám přechozí soudní rozhodnutí o péči, jak jej mohu změnit?“).

Institut prozatímního rozhodnutí

Další novinkou je také institut tzv. prozatímního rozhodnutí.

Jelikož rozvod a rozhodování o poměrů nezletilých často trvá delší dobu a úprava jejich poměrů je v mezidobí nejistá, může prozatímní rozhodnutí upravit poměry nezletilého (buď péči nebo výši výživného nebo obojí) do doby, než o nich soud rozhodne pravomocným rozsudkem.

Soud může prozatímní rozhodnutí vydat v průběhu řízení nebo před jeho začátkem. Návrh na zahájení řízení o prozatímním rozhodnutí může podat jakýkoliv rodič nebo jej může zahájit soud. V návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí je však nutné tvrdit a příslušnými důkazy doložit:

• telefonní číslo nebo e-mailovou adresu rodičů;
• skutečnosti, které odůvodňují vydání prozatímního rozhodnutí;
• komunikaci mezi rodiči o tom, co má být prozatímním rozhodnutím upraveno (buď péče, nebo výše výživného, nebo obojí), případně důvod, proč ke komunikaci nedošlo;
• údaj, zda byli ostatní účastníci řízení o úmyslu podat návrh na vydání prozatímního rozhodnutí informováni, případně důvod, proč se tak nestalo.

Soud má povinnost o návrhu rozhodnout bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců od jeho obdržení. Soud musí poskytnout všem účastníkům, i nezletilým, možnost se k návrhu druhého z rodičů vyjádřit, jinak nebude rozhodnutí vydáno. Doba trvání prozatímního rozhodnutí jsou maximálně tři měsíce. Tato doba však může být prodloužena. V případě změny poměrů je možné navrhovat změnu tohoto rozhodnutí. Proti prozatímnímu rozhodnutí, které bylo vydáno na základě návrhu (např. jednoho z rodičů) se nelze odvolat. Odvolání je možné až proti rozhodnutí soudu, kterým se prozatímní rozhodnutí prodlužuje nebo se jím mění. Odvolání je rovněž přípustné proti rozhodnutí o prozatímním rozhodnutí, které soud vydal bez předchozího návrhu rodičů.

O prozatímním rozhodnutí bude rozhodovat stejný soud jako ve věci samé, tedy okresní soud, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště.

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Jak se řeší péče o nezletilé děti v případě rozchodu partnerů?

V případě, že rodiče nezletilých dětí nejsou manželé, avšak ukončují své společné soužití a na úpravě poměrů k nezletilým se společně domluví, není nutné, aby o úpravě poměrů rozhodoval soud. Pokud se rodiče dohodnou, tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepíšou a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody. Jestliže se tedy rodiče nedohodnou (či nedodržují jejich neformální dohodu), musí být podán návrh na úpravu poměrů k soudu (k tomu viz níže).

Jak se řeší péče o nezletilé děti v případě rozvodu manželství?

Úprava poměrů nezletilých dětí manželů představuje podmínku, bez které soud nerozhodne o rozvodu manželství, a to jak v případě tzv. sporného, tak i smluveného rozvodu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci se rozvést. Jak bych měla postupovat?“).

V rámci úpravy poměrů nezletilých musí být vyřešeny dvě základní otázky, a to (i) v jakém rozsahu budou rodiče o nezletilé pečovat a (ii) výše výživného, která bude nezletilým náležet (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?

V případě smluveného rozvodu manželství lze otázku poměrů nezletilých dětí řešit prostřednictvím dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, která spočívá na společné domluvě manželů na všech výše uvedených otázkách (péči i výživném).

Tato dohoda by měla být soudu předložena ke schválení spolu s návrhem na rozvod manželství. Dohoda se soudu předkládá písemně, s podpisy oběma rodičů (nemusí být úředně ověřené) a nejlépe společně s kopií rodných listů nezletilých dětí.

Pokud manželé nedosáhnou společné dohody, může kterýkoliv z nich soudu podat návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Tento návrh lze podat současně s návrhem na rozvod, nově se o obou návrzích povede společné řízení, neurčí-li soud jinak. Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště, a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku (je však nutné zaplatit soudní poplatek za rozvod manželství). Pokud návrh podá jeden z rodičů, druhý má vždy právo se k němu vyjádřit a navrhnout svůj způsob úpravy poměrů k nezletilým dětem. Je možné, aby se rodiče na úpravě poměrů nezletilých dohodli
i během soudního řízení, soud pak dohodu opět schválí rozsudkem.

K návrhu na úpravu poměrů (či k vyjádření k takovému návrhu) se typicky přikládají:

• kopie rodných listů nezletilých dětí;
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně péče (blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“);
• důkazy prokazující nároky rodičů v řízení ohledně výživného – důkazy o majetku rodičů (např. nemovitosti, auta), příjmech rodičů (výplatní pásky, daňová přiznání, potvrzení o pobírání dávek apod.), nákladech nezletilých dětí (na jejich vzdělání, volnočasové aktivity, věci běžné potřeby, léky apod.), nákladech rodičů (na bydlení, věci jejich osobní potřeby apod.);
• telefonní čísla nebo e-mailové adresy obou rodičů.

Dříve byl ve všech řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem jmenován kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupoval jejich zájmy. Nově ale v případě, že je mezi rodiči uzavřena dohoda, kolizní opatrovník dítěti soudem jmenován není. Nezletilé dítě zastupují oba rodiče, nebo jeden z nich. Kolizní opatrovník může být nezletilému dítěti jmenován i v případě uzavřené dohody, pokud hrozí střet zájmu mezi rodičem a nezletilým, případně mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Ke jmenování opatrovníka lze také přistoupit, pokud o to nezletilý sám požádá.

Dojde-li mezi vámi a otcem ke sporu ohledně úpravy poměrů nezletilých dětí, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat.  

Vliv péče o děti na povinnost platit výživné

Nově je ze zákona vypuštěno rozlišení péče o nezletilé děti na společnou, střídavou a výlučnou. Místo toho soud rozhoduje o rozsahu péče obou rodičů. Podle tohoto rozsahu se pak odvíjí povinnost platit výživné, tzn:

• rodiče se dohodnou, že nezletilé děti zůstávají v péči obou rodičů – o nezletilé děti se nadále starají oba rodiče ve stejném režimu jako před rozvodem. Nezletilí např. stále bydlí ve stejné domácnosti a rodiče se u nich střídají, nebo se nezletilí s rodiči dle libosti navštěvují (typicky u starších dětí). Soud v rozhodnutí nikterak neupravuje rozsah péče o nezletilé děti ani neurčuje výši jejich výživného;
• rodiče se dohodnou na rozsahu péče o nezletilé děti a výživném – týká se situací, kdy rodiče nemají zájem o společnou péči, ale dokážou se dohodnout na rozsahu péče o nezletilé (např. kolik dní budou děti trávit u kterého z rodičů) a výše jejich výživného. Soud může případně výši výživného upravit, je-li v rozporu se zájmy nezletilých;
• rodiče se nedohodnou na rozsahu péče o děti a výživném – v případě, že se rodiče nemohou na jednom nebo na obou z těchto aspektů dohodnout, soud určí rozsah péče o nezletilé děti KAŽDÉMU z rodičů (tj. nejen jednomu z nich) a stanoví výši jejich výživného (soud zpravidla stanoví výživné OBĚMA rodičům). Při rozhodnutí o rozsahu péče vychází soud mj. i ze zájmu nezletilých dětí.

Pro podrobnější úpravu péče o nezletilé blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“.

Výše výživného a její určení

Výživné se vyplácí v měsíčních intervalech. V případě nezletilých dětí se výživné hradí k rukám druhého rodiče (většinou na měsíc dopředu, ale lze si formu vyplácení ujednat jinak, včetně možnosti nějaké formy spoření). Výživné se hradí i dětem zletilým, které nejsou schopny se samy uživit (např. studují na vysoké škole). V takovém případě však návrh na určení výživného podávají samy zletilé děti a výživné je hrazeno k jejich rukám. Soudem může být stanoveno i dlužné výživné, a to až 3 roky zpětně.

Ať je již výše výživného určena dohodou rodičů, nebo rozhodnutím soudu, v každém případě by měly být zohledněny osobní a majetkové poměry dětí. V takovém případě soud zkoumá následující okolnosti a přihlíží k důkazům tyto okolnosti prokazující:

• věk dětí;
• jejich zájmy;
• vzdělání;
• zdravotní stav;
• vlastní příjmy dětí a příjmy z majetku dětí;
• tvorba úspor apod.;
• budoucí změna odůvodněných potřeb dětí – pokud je možné dopředu určit změnu odůvodněných potřeb dětí, soud může v rozhodnutí nastavit postupnou změnu výše výživného do budoucna. Podmínkou však je, aby tato změna byla rozumně předpokládatelná. Je-li např. výživné určováno v květnu, kdy nezletilé děti studují, může soud v rozsudku stanovit výši výživného i pro následný postup dětí do dalšího ročníku v září. Tato postupná změna výše výživného může zabránit budoucím sporům o zvyšování/snižování výživného.  

Při stanovení výše výživného se stejným způsobem posuzují i podmínky na straně povinného rodiče, a to jeho:

• věk;
• vzdělání, možnosti a výdělkové schopnosti rodiče;
• majetek rodiče;
• čistý měsíční příjem rodiče – zohledňují se samozřejmě příjmy ze zaměstnání a dohod mimo pracovní poměr, ale i některé dávky jako např. starobní a invalidní důchod nebo nemocenské);
• počet dalších vyživovacích povinností rodiče a dalších závazků;
• potencialita příjmů – soud zkoumá, jestli je příjem povinného rodiče srovnatelný s příjmem, kterého by mohl dosáhnout s ohledem na jeho zdravotní stav, vzdělání, kvalifikaci a situaci na trhu (tedy zda dosahuje příjmu, jakého by vzhledem k těmto faktorům dosahovat mohl). Soud také zohledňuje, jestli povinný rodič neodmítl bez oprávněného důvodu výnosnější zaměstnání (nelze se placení výživného vyhnout např. tím, že rodič účelově odejde z práce);
• rozsah péče o nezletilé děti apod.

Novela občanského zákoníku vnesla do právní úpravy výživného podstatné změny, které by měly motivovat povinného rodiče k placení výživného.

Nově bude možné postoupit třetí osobě pohledávku ze splatného a soudem přiznaného výživného (např. v rámci rozsudku). Rodič tak může pohledávku převést osobě, která za ni zaplatí a následně ji bude po povinném rodiči vymáhat sama. Postoupení musí být provedeno bezhotovostně a nastane až po zaplacení ceny. Postupující rodič neručí za úspěšné vymožení pohledávky. Pokud má být pohledávka postoupena za nižší částku, než je hodnota dlužné částky, je třeba schválení soudu.

Od 1. 1. 2026 je také stanoven speciální úrok z prodlení pro splátky výživného pro nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti. Jeho výše by měla přesahovat běžnou sazbu úroku
z prodlení.

Novinkou je také institut tzv. prozatímního rozhodnutí, který umožňuje upravit poměry nezletilého (buď péči, nebo výši výživného, nebo obojí) do doby, než o nich soud rozhodne pravomocným rozsudkem. Pro více informací o prozatímním rozhodnutí blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“.

Pro účely alespoň orientační výše výživného pro děti Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku, která může být při stanovení výživného soudům (ale i rodičům) nápomocná (není však závazná). Blíže odkazujeme na stránky Ministerstva spravedlnosti zde: KALKULAČKA MSP.

V případě, že povinný rodič spolehlivě nedoloží soudu své příjmy nebo listiny prokazující jeho majetkové poměry, ani soudu zjištění těchto údajů neumožní, soud bude při stanovení výše výživného vycházet z pětadvacetinásobku životního minima. Tato částka se pohybuje kolem 120.000 Kč.

Pro případ, že již máte upravenou výši výživného pro nezletilé děti a je nutné ji změnit, musíte k soudu podat návrh na změnu výše výživného (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Chci změnit výši výživného hrazeného dětem. Co mám dělat?“).

V případě potřeby právní pomoci se obraťte na advokáta (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Potřebuji právní radu nebo pomoc se zastupováním u soudu“).

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

V praxi se bohužel stává, že se jeden z rodičů odmítá řídit pravomocným rozhodnutím soudu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Takovou situaci můžou doprovázet různé naschvály, např. znemožňování řádné péče o nezletilé děti, jejich pozdní vyzvedávání, ale i neplacení výživného apod. V případě, že jeden z rodičů opakovaně porušuje rozhodnutí soudu o péči o nezletilé děti, je možné se proti jednání tohoto rodiče bránit.

Podání návrhu na výkon rozhodnutí

Zákon v případě, že jeden z rodičů nedodržuje povinnosti stanovené mu pravomocným rozhodnutím soudu (i když se jednalo o soudem schválenou dohodu), umožňuje druhému rodiči zahájit soudní výkon rozhodnutí o péči o nezletilé děti.

Návrh na výkon rozhodnutí se podává u okresního soudu, v jehož obvodu mají bydliště nezletilí, kterých se výkon rozhodnutí týká. V návrhu by mělo být popsáno, jaké rozhodnutí soudu a jakým způsobem je porušováno. Návrh je osvobozen od zaplacení soudního poplatku (ostatní náklady spojené s řízením platí povinný rodič). K návrhu se dokládají:

• rodné listy nezletilých dětí,
• rozhodnutí soudu o úpravě poměrů k nezletilým, které rodič nedodržuje, a
• důkazy prokazující tvrzení o porušování tohoto rozhodnutí.

Soud, je-li to možné, napřed vyzve rodiče, který rozhodnutí soudu nedodržuje (povinný rodič), k dobrovolnému splnění povinností. Případně, je-li to účelné, soud nařídí první setkání s mediátorem (osobou, co se specializuje na smírné řešení sporu) nebo setkání s odborníkem z pedopsychologie. Soud může rovněž nařídit, aby byla péče nebo styk nezletilých dětí s tímto rodičem vykonáván pod dohledem OSPOD nebo může v některých případech sestavit plán postupného navykacího režimu, na základě něhož bude docházet ke kontaktu nezletilých s rodičem, který je k tomu dle rozhodnutí oprávněn.  Je dále možné, aby soud nařídil povinnému rodiči, aby umožnil druhému rodiči péči v promeškaném rozsahu, případně aby uhradil náklady, které byly v souvislosti s promeškanou péčí vynaloženy.

Pokud ani posléze nedojde k nápravě a rodič rozhodnutí soudu stále nedodržuje, soud nařídí výkon rozhodnutí (klidně i opakovaným) uložením pokut, které nemohou být nižší než 5.000 Kč a mohou sahat až do výše 50.000 Kč. Soud by měl o návrhu na výkon rozhodnutí rozhodovat co nejrychleji, nejpozději do dvou měsíců. Pro rozhodnutí nemusí soud nařídit jednání.

Pokud vše výše uvedené bude stále bezvýsledné, soud nařídí odnětí dětí a jejich předání do péče druhého rodiče.

Podání návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem

Za situace, kdy jeden rodič soustavně porušuje povinnosti stanovené mu soudem, je rovněž možné usilovat o to, aby došlo ke změně stávajícího režimu péče. Toho lze dosáhnout návrhem na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Mám přechozí soudní rozhodnutí o péči, jak jej mohu změnit?“).

Nahlášení situace na OSPOD

V jakékoli situaci doporučujeme nahlásit jednotlivá porušení orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v místě bydliště nezletilých, který následně vyrozumí druhého z rodičů o následcích nedodržování soudního rozhodnutí. OSPOD může případně poskytnout různé formy poradenství či zahájit řízení o uložení výchovného opatření, jímž dojde k napomenutí rodiče.

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče nezletilých, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče o jejich nezletilé děti se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden
z rodičů dohodu následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody prostřednictvím výkonu rozhodnutí.

Jestliže tedy rodič nedodržuje uzavřenou neformální dohodu, musí být k soudu podán návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, nikoli návrh na výkon rozhodnutí (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“). V tomto návrhu samozřejmě může být tvrzeno, že předchozí neformální dohoda mezi rodiči nebyla dodržována, a i z tohoto důvodu je nutné upravit poměry k nezletilým dětem soudem.

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Pokud jste si již prošli rozvodovým řízením nebo jste řešili úpravu péče po rozchodu s partnerem v rámci soudního řízení, tak již pravděpodobně máte pravomocný rozsudek o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat řešení těchto základních otázek – (i) v jakém rozsahu je upravena péče o nezletilé, (ii) výše výživného, která nezletilým náleží. Pokud bylo o poměrech nezletilých rozhodováno před 1. 1. 2026, obsahují tato rozhodnutí i úpravu styku nezletilého s nepečujícím rodičem.

Jestliže si přejete změnit úpravu poměrů v oblasti péče (dříve i styku), o kterých již bylo soudem rozhodnuto, lze o změnu usilovat návrhem na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem (pro řešení otázky změny výživného odkazujeme blíže na příspěvek s názvem „Chci změnit výši výživného hrazeného dětem na základě soudního rozhodnutí/uzavřené dohody. Co mám dělat?“). Oba návrhy lze samozřejmě podat i dohromady. 

Podmínky pro podání návrhu

Hlavním předpokladem pro podání návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem je podstatná změna okolností, za kterých bylo původní rozhodnutí vydáno. Pokud se rodiče po takové změně dohodnou na nové úpravě poměrů k nezletilému, mohou se řídit touto dohodou namísto původní úpravy soudního rozhodnutí. Taková dohoda však – na rozdíl od rozhodnutí soudu – není vykonatelná, takže ji nelze použít jako podklad pro exekuci ani pro soudní výkon rozhodnutí. Soud by ji však měl při budoucím rozhodování o poměrech nezletilých vzít v potaz. Pokud se však rodiče na úpravě péče o nezletilé děti nedohodnou, rozhodne o rozsahu péče každého z rodičů soud, a to i bez návrhu.

Ne každá změna je však důvodem pro úpravu stávajících poměrů, musí se skutečně jednat o změny důležité, které mohou mít vliv na péči o nezletilé děti. Posouzení těchto změn je vždy individuální a záleží na daných okolnostech. Těmito změnami mohou být:

na straně rodiče, např.:

• změna bydliště rodiče,
• ztráta zaměstnání a nemožnost péče o nezletilé,
• zhoršený zdravotní stav,
• bezdůvodně trvalé či opakované znemožňování péče o nezletilé rodičem,
• zneužívání návykových látek apod.

na straně nezletilých dětí, např:

• vyšší věk,
• nástup do školy nebo na jiný školní stupeň, změna školy,
• změna zdravotního stavu,
• zlepšení/zhoršení vztahu s rodičem, který je (ne)má v péči apod.

Dříve byl ve všech řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem jmenován kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupoval jejich zájmy. Nově ale v případě, že je mezi rodiči uzavřena dohoda, kolizní opatrovník dítěti soudem jmenován není. Nezletilé dítě zastupují oba rodiče, nebo jeden z nich. Kolizní opatrovník může být nezletilému dítěti jmenován i v případě uzavřené dohody, pokud hrozí střet zájmu mezi rodičem a nezletilým, případně mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Ke jmenování opatrovníka lze také přistoupit, pokud o to nezletilý sám požádá.

Dojde-li mezi vámi a otcem ke sporu ohledně úpravy poměrů nezletilých dětí, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat.

Podání návrhu na změnu úpravy poměrů

Návrh se zpravidla podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště (tímto soudem je často soud, který o poměrech rozhodoval naposledy). Místní příslušnost soudu je však možné změnit, pokud se nezletilí např. odstěhovali a pokud je změna příslušnosti soudu v jejich zájmu.

Návrh je osvobozen od zaplacení soudního poplatku.

Podstatnou změnu okolností je nutné v návrhu tvrdit a doložit důkazy, na jejichž základě se domáháte změny úpravy stávajících poměrů (např. nájemní smlouvu při změně bydliště, potvrzení o studiu nezletilých, lékařské zprávy apod.). Rovněž by v návrhu mělo být specifikováno, jak bylo soudem rozhodnuto původně, a proč je třeba toto rozhodnutí změnit. Návrh na zahájení řízení by měl současně obsahovat vaše a otcovo telefonní číslo nebo e‑mailovou adresu.

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče nezletilých, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče o jejich nezletilé děti se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden z rodičů ji chce změnit, nabízí se dvě možnosti postupu.

Je možné se na budoucích poměrech znovu mimosoudně dohodnout, tato neformální dohoda ovšem není v případě jejího nedodržování ze strany rodičů jakkoliv vymahatelná a plnění z ní může působit potíže. Je proto možné podat soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, kterým dojde ke stanovení závazných podmínek péče (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“).

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Pokud jste si již prošli rozvodovým řízením nebo jste řešili úpravu péče po rozchodu s partnerem v rámci soudního řízení, tak již pravděpodobně máte pravomocný rozsudek o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat řešení těchto základních otázek – (i) v jakém rozsahu je upravena péče o nezletilé, (ii) výše výživného, která nezletilým náleží. Pokud bylo o poměrech nezletilých rozhodováno před 1. 1. 2026, obsahují tato rozhodnutí i úpravu styku nezletilého s nepečujícím rodičem.

Jestliže si přejete upravit výši výživného, která byla tímto rozhodnutím určena, lze o změnu usilovat návrhem na změnu výše výživného (pro řešení otázky změny péče odkazujeme blíže na příspěvek s názvem „Mám předchozí soudní rozhodnutí o péči, jak jej mohu změnit?“). Dříve stanovenou částku lze novým rozhodnutím soudu zvýšit či snížit, a to u obou rodičů. Oba návrhy lze samozřejmě podat dohromady.

Podmínky pro podání návrhu

Hlavním předpokladem pro podání návrhu na změnu úpravy poměrů k nezletilým dětem je podstatná změna okolností, za kterých bylo původní rozhodnutí vydáno. Pokud se rodiče po takové změně dohodnou na nové úpravě poměrů k nezletilému, mohou se řídit touto dohodou namísto původní úpravy soudního rozhodnutí. Taková dohoda však – na rozdíl od rozhodnutí soudu – není vykonatelná, takže ji nelze použít jako podklad pro exekuci ani pro soudní výkon rozhodnutí. Soud by ji však měl při budoucím rozhodování o poměrech nezletilých vzít v potaz. Pokud se však rodiče na úpravě péče o nezletilé děti nedohodnou, rozhodne o výživném soud, a to i bez návrhu.

Ne každá taková změna je však důvodem pro úpravu stávajících poměrů, musí se skutečně jednat o změny důležité, které mohou mít vliv na výživné přiznané nezletilým dětem. Posouzení těchto změn je vždy individuální a záleží na daných okolnostech. Těmito změnami mohou být:

na straně rodiče, např.:

• zvýšení/snížení příjmů rodiče povinného k placení výživného,
• zvýšení/snížení příjmů rodiče,
• zdravotní stav a případná nezpůsobilost rodiče k práci,
• změna v počtu ostatních vyživovacích povinností rodiče.

na straně dětí, např.:

• vyšší věk,
• nástup do školy nebo na jiný školní stupeň, změna školy,
• zvýšení nákladů na bydlení a jiné náklady spojené se studiem/koníčky,
• zdravotní stav dětí nebo jejich nutná léčba.

V každém případě se ale musí jednat o objektivní a odůvodněné okolnosti. Rodič např. nemůže bez závažných okolností změnit svou práci, a snížit tak svůj příjem, aby tím bylo sníženo výživné pro nezletilé (viz dále).

Soud by měl při stanovení výživného nově přihlížet i k budoucí změně odůvodněných potřeb dětí. Pokud je možné dopředu určit změnu odůvodněných potřeb dětí, soud může v rozhodnutí nastavit postupnou změnu výše výživného do budoucna. Podmínkou však je, aby tato změna byla rozumně předpokládatelná. Je-li např. výživné určováno v květnu, kdy nezletilé děti studují, může soud v rozsudku stanovit výši výživného i pro následný postup dětí do dalšího ročníku v září. Tato postupná změna výše výživného může zabránit budoucím sporům
o zvyšování/snižování výživného.

Pro účely alespoň orientační výše výživného pro děti Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku, která může být při stanovení výživného soudům (ale i rodičům) nápomocná (není však závazná). Blíže odkazujeme na stránky Ministerstva spravedlnosti zde: KALKULAČKA MSP.

Dříve byl ve všech řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem jmenován kolizní opatrovník, typicky pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z místa bydliště nezletilých, který zastupoval jejich zájmy. Nově ale v případě, že je mezi rodiči uzavřena dohoda, kolizní opatrovník dítěti soudem jmenován není. Nezletilé dítě zastupují oba rodiče, nebo jeden
z nich. Kolizní opatrovník může být nezletilému dítěti jmenován i v případě uzavřené dohody, pokud hrozí střet zájmu mezi rodičem a nezletilým, případně mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Ke jmenování opatrovníka lze také přistoupit, pokud o to nezletilý sám požádá.

Dojde-li mezi vámi a otcem ke sporu ohledně úpravy poměrů nezletilých dětí, je vhodné OSPOD kontaktovat a o situaci v rodině jej informovat.

Podání návrhu na změnu výše výživného u nezletilých dětí

Návrh na změnu výše výživného se podává k okresnímu soudu, Návrh se zpravidla podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště (tímto soudem je často soud, který o poměrech rozhodoval naposledy). Místní příslušnost soudu je však možné změnit, pokud se nezletilí např. odstěhovali, a pokud je změna příslušnosti soudu v jejich zájmu. Návrh je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. Za nezletilé žádá o změnu výživného jejich zákonný zástupce (rodič). K návrhu se dokládá předchozí rozhodnutí soudu o výživném.

Mimoto je v návrhu nutné tvrdit podstatnou změnu okolností a doložit důkazy, na jejichž základě se změny úpravy stávajících poměrů domáháte (např. potvrzení o studiu, účtenky/faktury za zvýšené náklady nezletilých, potvrzení o příjmech apod.). Lze navrhovat snížení/zvýšení výživného u obou rodičů/u jednoho z nich. Nově by mělo být spíš pravidlem, že o výživném bude rozhodováno ve vztahu k oběma rodičům (i kdyby výživné jednoho z rodičů nebylo stanoveno žádné). Návrh na zahájení řízení by měl současně obsahovat vaše a otcovo telefonní číslo nebo e-mailovou adresu.

Co když ale soud zpětně rozhodne o snížení výživného?

V rámci řízení o změně poměrů nezletilých dětí nelze vyloučit, že soud zpětně zruší nebo sníží výživné, které nezletilým dříve přiznal. V případě, že taková situace nastane, se již zaplacené výživné nevrací.

Nově se však v rozsahu, ve kterém se toto výživné nevrací, přiměřeně snižují splátky výživného splatné v budoucnu. To znamená, že pokud soud zpětně sníží nebo zruší výživné, poníží o určitou částku i splátky výživného do budoucna.

Co když chci změnit výši výživného, ale moje děti jsou zletilé?

Jestliže děti již dovršily zletilosti, ale přesto nejsou schopny se samy živit (např. studují na vysoké škole), nadále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči těmto dětem. Tato povinnost trvá do doby, než jsou děti schopny se samy živit. Dovršením zletilosti tedy děti neztrácí nárok na výživné. Jejich postavení se ovšem v rámci procesu změny výživného mění.

Zletilí se musí svého nároku domáhat v rámci sporného řízení sami (již to nedělají rodiče), a to včetně podání žaloby, ale i účasti na jednání. Zletilí navíc podávají žalobu k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště povinný rodič, podání je osvobozeno od placení soudního poplatku. Přílohou žaloby budou rodné listy dětí, případné předchozí rozhodnutí soudu a potvrzení o tom, že zletilé děti nejsou schopny se samy živit (např. potvrzení o studiu), potvrzení o nákladech zletilých dětí apod.

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče nezletilých, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě výživného pro jejich nezletilé děti se společně domluvili, ale tuto dohodu neschválil soud a jeden z rodičů ji chce změnit, nabízí se dvě možnosti postupu.

Je možné se na budoucích poměrech znovu mimosoudně dohodnout, tato neformální dohoda ovšem není v případě jejího nedodržování ze strany rodičů jakkoliv vymahatelná a plnění z ní může působit potíže. Je proto možné podat soudu návrh na určení výše výživného (případně na úpravu poměrů, pokud chcete zároveň upravit i péči), kterým dojde ke stanovení závazných podmínek péče a výživy nezletilých (blíže odkazujeme na příspěvky s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (péče o děti)?“ a „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“). U zletilých dětí se lze zmíněného výživného domáhat žalobou v rámci sporného řízení (viz shora).

Otec dětí předstírá, že má nižší příjmy, aby se vyhnul placení výživného. Co mám dělat?

Soud při rozhodování o změně výše výživného přihlíží i k majetkovým poměrům povinného rodiče. V praxi se bohužel stává, že povinný rodič účelově opustí stávající zaměstnání a najde si zaměstnání hůře placené nebo odmítne hrazené povýšení či předstírá nezpůsobilost k práci, jen aby se vyhnul placení výživného. Soud při posouzení majetkových poměrů zkoumá, jestli je příjem povinného rodiče srovnatelný s příjmem, kterého by mohl dosáhnout s ohledem na jeho zdravotní stav, vzdělání, kvalifikaci a situaci na trhu (tedy zda dosahuje příjmu, jakého by vzhledem k těmto faktorům dosahovat mohl). Soud také zohledňuje, jestli povinný rodič neodmítl bez oprávněného důvodu výnosnější zaměstnání. V případě, že v řízení bude prokázáno, že potencialita příjmů druhého rodiče je vyšší než jeho reálný příjem, soud stanoví výši výživného podle skutečných schopností a dovedností povinného. Soud tedy bude vycházet z výše příjmů, která ani reálným příjmem povinného být nemusí, ale které může objektivně dosahovat.

Pokud však povinný rodič spolehlivě nedoloží soudu svoje příjmy nebo listiny prokazující jeho majetkové poměry, ani soudu zjištění těchto údajů neumožní, soud bude při stanovení výše výživného vycházet z pětadvacetinásobku životního minima. Tato částka se pohybuje kolem 120.000 Kč.

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Pokud je povinnost placení výživného pro nezletilé děti již stanovena předchozím rozhodnutím soudu (tzv. exekučním titulem) a povinný rodič dobrovolně neplní, lze se nároku dlužného výživného domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo v rámci exekučního řízení. 

Soudní rozhodnutí o výživném (i když jde o soudem schválenou dohodu) je tzv. předběžně vykonatelné, což znamená, že ačkoliv ještě nenabylo právní moci, lze jej užít pro účely soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Novela občanského zákoníku zakotvila, že povinný rodič má nově povinnost splnit nedoplatky na výživném do 15 dnů od doručení rozsudku, případně v jiné době či ve splátkách, které stanoví soud v rozhodnutí. Neuhrazené výživné pro děti lze nárokovat tři roky zpětně, a dokonce lze z dlužné částky požadovat zákonný úrok z prodlení. Pro nezletilé děti, které nenabyly svéprávnosti, je nově stanoven speciální úrok z prodlení splátky výživného. Jeho výše by měla přesahovat běžnou sazbu úroku z prodlení.

Postoupení pohledávky výživného

Novela občanského zákoníku vnesla do právní úpravy výživného podstatné změny, které by měly zlepšit postavení oprávněného z výživného. Nově bude možné postoupit třetí osobě pohledávku ze splatného a soudem přiznaného výživného (např. v rámci rozsudku). Pohledávka z výživného tak může být převedena na osobu, která za ni zaplatí a následně ji bude po povinném rodiči vymáhat sama. Postoupení musí být provedeno bezhotovostně a nastane až po zaplacení ceny. Postupitel neručí za úspěšné vymožení pohledávky. Pokud má být pohledávka postoupena za nižší částku, než je hodnota dlužné částky, je třeba schválení soudu.

Exekuční řízení

V exekučním řízení vymáhá dlužné výživné exekutor, který po podání návrhu sám provede lustraci majetku povinného (neplatícího) rodiče a zvolí nejvhodnější způsob pro zajištění výživného (i proto je exekuce v této oblasti preferována – exekutor se „o všechno postará sám“). Způsob provedení exekuce je závislý na příjmech a majetku povinného rodiče, exekutor může zvolit např. srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z bankovního účtu, prodej movitých/nemovitých věcí, pozastavení řidičského oprávnění apod.

V exekučním návrhu je nutné uvést označení soudního exekutora, údaje o oprávněných (nezletilé děti) a povinném, stručný popis toho, jaké výživné měl rodič hradit, a od kdy výživné nehradí nebo jej nehradí v plné výši. Rovněž by mělo být uvedeno, že žádáte i o přiznání úroků z prodlení z neuhrazených částek. K návrhu se přikládá rozhodnutí soudu o stanovení výživného, na základě kterého není výživné řádně hrazeno.

Exekuční návrh lze podat k jakémukoliv exekutorskému úřadu v rámci ČR (můžete si tedy exekutora zvolit dle libosti). Návrh není nijak zpoplatněn. Náklady exekutora a vaše náklady na provedení exekuce platí rodič, který je povinný k placení výživného (i když tedy zezačátku zaplatíte některé náklady sami, povinný by je vám měl následně uhradit).

Soudní výkon rozhodnutí

Druhý orgán, který může výživné vymáhat, je soud. Na rozdíl od exekučního řízení, při soudním výkonu rozhodnutí se od navrhovatele očekává, že sám poskytne podrobné informace a pokyny nezbytné k vymáhání rozhodnutí. V podaném návrhu tedy musíte sami označit:

• údaje rodiče, který výživné nehradí;
• jakým způsobem by mělo být výživné vymáháno (např. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z bankovního účtu, prodejem movitých/nemovitých věcí); a
• z jakých zdrojů (v případě srážek ze mzdy údaje zaměstnavatele, u přikázání pohledávek z bankovního účtu zase číslo bankovního účtu, a u které banky je účet veden, při prodeji nemovitosti označit nemovitost).

Návrh rovněž nelze podat jakémukoli soudu, ale podává se k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště, a je osvobozen od zaplacení soudního poplatku. K návrhu se dokládá předchozí rozhodnutí soudu o stanovení výživného.

Co když s otcem dětí máme dohodu, o které nerozhodoval nebo ji neschvaloval soud?

V případě, že rodiče nezletilých, kteří nebyli manželé, ukončili své společné soužití, na úpravě péče o jejich nezletilé děti se společně domluvili a tuto dohodu si vzájemně (bez soudu) sepsali a jeden z rodičů ji následně nedodržuje, není možné vymáhat dodržování této dohody prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Jestliže tedy rodič nedodržuje uzavřenou neformální dohodu, musí být podán návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem k soudu (blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Jak to bude s úpravou poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu/rozchodu (výživné)?“). Teprve toto rozhodnutí stanoví výši výživného, kterou je, v případě, že nebude hrazena, možné vymáhat.  

Trestní oznámení

Pokud otec dětí neplatí výživné po dobu delší jak čtyři měsíce, v důsledku čehož vydá děti nebezpečí nouze, dopouští se zároveň trestného činu zanedbání povinné výživy podle ustanovení § 196 trestního zákoníku, za což mu hrozí i trest odnětí svobody (podle okolností až dva roky). Za tento trestný čin může soud rovněž povinnému uložit přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel.

Zda se děti neplněním vyživovací povinnosti dostávají do nebezpečí nouze vždy závisí na konkrétních okolnostech každé věci.

Pokud se tak stane, můžete na otce podat trestní oznámení, a to písemně, či ústně. Je tedy možné se buď osobně dostavit na libovolné oddělení policie nebo sídlo okresního státního zastupitelství, či podat písemné trestní oznámení policii či státnímu zastupitelství (tyto orgány mají povinnost trestní oznámení si mezi sebou předat). V každém případě doporučujeme mít k dispozici alespoň základní informace o neplatícím rodiči, vykonatelný rozsudek o výživném, rodné listy dětí, důkazy o (ne)úhradě výživného po dobu delší než 4 měsíce a tvrzení o tom, proč se dítě dostalo do nebezpečí nouze. Na základě těchto okolností může být zahájeno trestní řízení. Pokud otec zaplatí do vyhlášení rozsudku dlužné výživné, jeho trestní odpovědnost zaniká.

Náhradní výživné

Jestliže máte soudem stanovené výživné, otec dětí neplatí a výživné vymáháte přes exekutora nebo soudním výkonem rozhodnutí, můžete rovněž požádat o tzv. náhradní výživné.

Náhradní výživné je poskytováno v maximální výše jedné dávky 3.000 Kč. Žádost se podává na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR v místě trvalého pobytu dětí a dokládá se k ní rozhodnutí soudu o výživném. Blíže odkazujeme na internetové stránky Úřadu práce ČR, kde najdete detailní návod s příklady, jakož i seznam podkladů, které musíte k žádosti přiložit
a odpovědi na často kladené otázky (Náhradní výživné – Úřad práce).

Následující článek reflektuje novelu občanského zákoníku, která je účinná od 1. 1. 2026. Tato nová právní úprava se vztahuje na všechna řízení (o rozvodu i o úpravě poměrů) vedená před soudem – zahájená před tímto i po tomto dni. Doposud vydaná soudní rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem zůstávají stále v platnosti. Ke změně těchto rozhodnutí dojde až v případě, kdy soud bude rozhodovat o jejich změně v důsledku podstatné změny poměrů, za nichž byla rozhodnutí vydána. Změna právní úpravy nezakládá podstatnou změnu poměrů.

Rozvod nebo rozchod je pro partnery stresující zkušeností, kterou můžou zintenzivnit starosti o dostatek finančních prostředků pro budoucí obživu. Zákon proto poskytuje některé prostředky, kterými se snaží tuto životní situaci stabilizovat.

Výživné mezi rozvedenými manžely

Ačkoliv většina vzájemných práv manželů zaniká rozvodem manželství, v případě, že (i) rozvedený manžel není schopný se sám uživit (je tzv. odkázaný na výživu od jiné osoby), (ii) tato neschopnost má souvislost s rozvedeným manželstvím (např. péče o děti, v jejímž důsledku přichází manžel o příjmy), má tento manžel vůči druhému právo na výživné, pokud (iii) lze placení výživného po druhém manželovi spravedlivě požadovat. Jestliže je manžel schopný sám sebe uživit, nárok na výživné nevzniká. 

Pro stanovení výše, délky trvání a způsobu plnění této povinnosti se bere v potaz např.:

• jak dlouho manželství trvalo a z jakého důvodu bylo rozvedeno,
• majetkové poměry manžela, který se výživného domáhá (pokud si např. nezajistil práci, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, nebo je jinak zajištěn vlastním majetkem, mají tyto skutečnosti vliv na přiznání výživného),
• péče o rodinnou domácnost za trvání manželství apod.

V potaz se naopak nebere, jestli daný manžel měl/neměl podíl na rozvratu manželství.

Výživné lze vyplácet formou (i) opakujících se peněžitých plnění, (ii) jednorázovým vyplacením (tzv. odbytné) nebo (iii) v naturální podobě (např. neplacené užívání bytu) a je poskytováno v přiměřeném rozsahu (o rozsahu vyživovací povinnosti viz dále).

Výživné lze upravit v rámci dohody manželů (v případě smluveného rozvodu je nutné mít písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy, po rozvodu tato forma nemusí být dodržena). Pokud se ale na výživném nedohodnete a máte za to, že vám výživné náleží, musíte se se svým nárokem obrátit na soud. Řízení bude zahájeno žalobou na určení výživného a bude vedeno v rámci sporného řízení. Lze tak učinit během rozvodu či po něm.

Na rozdíl od výživného pro děti, výživné mezi rozvedenými manžely nelze poskytnout zpětně, proto nedoporučujeme s podáním žaloby zbytečně čekat. Žaloba na určení výživného mezi rozvedenými manžely se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje a podání je osvobozeno od zaplacení soudního poplatku. K žalobě se dokládá rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno. Mimoto musíte v žalobě tvrdit a důkazy doložit okolnosti rozhodné pro vznik nároku na výživné a jeho výši (popsané výše).

Vyživovací povinnost zaniká koncem doby, na které se manželé domluvili (případně koncem doby, o které rozhodoval soud) nebo uzavřením nového manželství.

Sankční výživné

Mezi rozvedenými manžely existuje další možnost výživného, a to tzv. sankční výživné, které může požadovat pouze ten manžel, který (i) rozvrat manželství nezavinil nebo s rozvodem manželství nesouhlasil a kterému (ii) byla v důsledku rozvodu způsobena závažná újma. Tato újma může být ekonomická, ale může být i osobní (např. citová, psychická, taktéž újma v sociální oblasti).

Na rozdíl od výživného mezi rozvedenými manžely (kdy je důležité, jestli je manžel odkázaný na výživu od jiné osoby) u sankčního výživného se nijak nezkoumá, jestli je jeden z manželů schopný sám sebe uživit. Jediné, co je pro přiznání sankčního výživného relevantní, jsou dvě výše uvedené podmínky. Dalším rozdílem oproti výživnému mezi rozvedenými manžely je rozsah vyživovací povinnosti. Sankční výživné totiž zajišťuje, že rozvedení manželé mají i po rozvodu stejnou životní úroveň (nikoli tedy, že výživné má být přiměřené). Výživné se přiznává na dobu, která je přiměřená okolnostem daného případu, nejdéle však na 3 roky od rozvodu manželství.

Žaloba na určení sankčního výživného se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, proti kterému žaloba směřuje. K žalobě se dokládá rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno. Mimoto musíte v žalobě tvrdit a důkazy doložit okolnosti rozhodné pro vznik nároku na výživné a jeho výši (v tomto případě především vzniklou újmu).

Výživné a zajištění úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem neprovdané matce

Pro případ, že se nesezdaným rodičům narodí děti, zákon zajišťuje potřeby svobodné matky prostřednictvím výživného a zvláštní úhrady některých nákladů spojených s těhotenstvím/porodem.

Je vhodné upozornit, že výživné a úhrada nákladů z tohoto nároku nekryjí životní potřeby dětí, tyto záležitosti je nutné řešit samostatným výživným v odděleném řízení. Do zvláštních nákladů nelze proto zahrnout ani věci jako kočárek nebo dětské vybavení, protože tyto náklady jsou pokryty výživným pro děti. Zvláštní náklady se vztahují pouze k matce a zahrnují např. těhotenské oblečení a obuv, hygienické pomůcky a léky nebo výdaje spojené s hospitalizací apod.

K hrazení výživného a těchto nákladů je povinný otec dětí (po porodu), případně pravděpodobný otec dětí (před porodem) s tím, že otec poskytuje výživné po dobu 2 let od narození dítěte (zvláštní náklady jsou hrazeny jen ve vztahu k těhotenství a porodu). Výživné a úhradu nákladů lze požadovat zpětně, nejdéle však 2 roky ode dne porodu. Na návrh těhotné ženy může soud uložit pravděpodobnému otci, aby potřebné částky poskytl předem, toto však musí matka navrhnout.

Žaloba na určení výživného neprovdané matce se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště otec, proti kterému žaloba směřuje a podání je osvobozeno od zaplacení soudního poplatku. K žalobě se dokládá rodný list dítěte (pokud je dítě již narozeno), důkazy o nutných nákladech spojených s porodem a mateřstvím (např. účtenky, faktury atd.), ale i důkazy o majetkové situace matky/otce.

Sociální dávky a mimoprávní pomoc

Pokud se vlivem rozvodu/rozchodu dostanete do svízelné situace, za splnění specifických podmínek je možné čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení. Blíže odkazujeme na příspěvek s názvem „Na jaké sociální dávky mám nárok a kam se obrátit?“, kde lze nalézt odkazy na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce ČR, které vás blíže seznámí s podmínkami a postupem čerpání jednotlivých dávek. V tomto příspěvku lze nalézt i seznam organizací, které svobodným matkám poskytují podporu např. charitativním způsobem.