“Sama jsem od letošního června, kdy jsem odešla po několikátém napadení od partnera – agresora.”

Se Samovým otcem se Veronika poznala po střední škole, jejich vztah byl celkem fajn, ale zhoršil se poté, co Veronika otěhotněla: “Začal pít, přestal chodit do práce, chodil jen na brigád, ale peníze domů nenosil. Až pak jsem zjistila, že mě podváděl. A když se pak malý narodil, tak ve mě úplně přeplo a definitivně jsem náš vztah ukončila.” 

Starší syn Sam rád hraje florbal a podle Veroniky je moc hodný, pro ostatní by se rozdal: Jeho otec o něj ale nejeví zájem, výživné neplatí a je na něj podaná exekuce.”

Sebíkova otce poznala Veronika před čtyřmi lety. Vztah byl od začátku složitý a zkomplikoval se po Sebíkově narození. “Bývalý přítel mi začal vyčítat, že už na něj nemám tolik času co dřív,” vysvětluje Veronika.

Nejvíc teď Veroniku trápí zdraví mladšího syna. Sebík je epileptik a trpí ichtyozou, což je onemocnění kůže. I kvůli jeho zdraví je problém pro něj najít školku: “Přestávají mu zabírat antiepileptika, takže se mu znovu vrátily epileptické záchvaty.”

Klidu jí nepřidává ani to, že má zpoždění platba příspěvku na bydlení a příspěvku na děti. Navíc jí hrozí ukončení nájmu v bytě, kde s dětmi bydlí. “Jsem neustále v mínusu. Nezbývá mi nic. Jakékoliv peníze, co se ke mně dostanou, okamžitě dávám do toho, co zrovna hoří nejvíc.”

Veronika by ráda co nejdřív nastoupila do práce, a to do administrativy nebo marketingu. Zvládá navíc krasopis a umí plést paracordové náramky: “Dřív jsem zvládala i dvě práce najednou, v marketingu a v gastronomii. Potřebuju jen najít školku pro Sebíka.”

My mamince fandíme!