“S otcem Šimona jsem se seznámila přes kamaráda. Chodili jsme spolu šest měsíců, pak jsem otěhotněla. Měsíc po porodu jsme se rozešli kvůli jeho extrémní žárlivosti. Často jsme se hádali. Údajně mi podle něj naši kamarádi mluvili do našeho vztahu a ovládali mě. Pak už to mělo rychlý spád, začal mě hlídat kam a s kým jdu, o čem jsme si povídali. Začal mi lézt do telefonu, hlídal mi Facebook, s kým si píšu a volám. To už jsem nepřekousla a poslední kapkou bylo to, že mi chtěl zakázat chodit ven, pokud nepůjde on se mnou. Tak jsem to ukončila, ale pořád jsem se snažila s ním komunikovat kvůli synovi,” popisuje Veronika důvody, které vedly k rozpadu vztahu s otcem jejího syna. 

“Nemůžu najít práci na ranní směnu”

Po rozchodu se otec chvíli o syna staral, ale teď se podle Veroniky nezajímá ani o jeho školní prospěch, ani o koníčky, bere si ho jen málokdy: “Svádí na mě vinu za to, že syn má vadu řeči. Já jsem jako malá taky docházela na logopedii jako teď chodím se Šimonem, má ji i ve škole pod názvem řečová výchova. Kvůli ADHD a poruše pozornosti chodí i do speciální školy u nás v Mostě. Naštěstí se mi nedávno podařilo najít logopedii, kterou nemusím platit, dokonce přímo v nemocnici v Mostě. Do té doby jsem platila i za logopedii. Pořád mám ale strach, že nebudu mít ani na svačiny do školy a dát mu co jíst. Jsem nezaměstnaná, vedená na úřadu práce, jelikož nemůžu najít práci na ranní směnu a abych měla volné víkendy kvůli Šimonovi. Dělala bych třeba úklid nebo pomocnou sílu,” uzavírá Veronika svůj příběh. 

My mamince fandíme, fanděte s námi.