“S otcem syna jsem se seznámila v kavárně. Byli jsme spolu čtyři roky, poslední dva roky už to nešlo vydržet, protože mě přítel psychicky i fyzicky týral. Ze začátku se vztah vyvíjel dobře, potom ale přítel přestal pracovat, začal se jen válet doma, v tu dobu jsem otěhotněla.”

Veškerou režii domácnosti tak musela zajišťovat Tereza, a to pouze z rodičovského příspěvku: “Bývalý přítel stále nepracoval a pořád mě jen bil, nadával mi. U všeho byl po narození přítomen i náš syn. V jedné domácnosti s ním už nebylo možné zůstat, situace byla neúnosná, městský úřad mi pomohl a dostala jsem se synem jiný, malý byt.” Tento byt se teď Tereza snaží zařizovat.

“Musím vystačit jen s rodičovským příspěvkem a přídavkem na děti”

Tereza věří, že až malý Lukáš povyroste, podaří se jí postavit na vlastní nohy, teď ale řeší momentální složitou situaci, kdy nemá dostatek peněz: “Se synem chci být doma do jeho tří let, předtím jsem pracovala jako prodavačka. Nyní jsou nejhorší problémy s tím, že jsme se se synem přestěhovali a musím zařizovat ještě různé věci včetně podání žádosti o úpravu styku k soudu, kdy ale otec nejeví o syna žádný zájem. Musím si také soudně požádat o alimenty. Musím vystačit pouze s rodičovským příspěvkem a s přídavky na děti.”