Marie (32 let) vychovává sama dceru Terezku (5 let), která trpí středně těžkou mentální retardací s prvky autismu.

S Terezky otcem se Marie poznala před šesti lety v zaměstnání, kdy oba pracovali ve stejném hotelu. Začali spolu žít a po dvou letech se jim narodila Terezka. “Když měla Terka druhé narozeniny, začali jsme pociťovat, že každý máme jiný názor na výchovu. Pediatr v tuto dobu začal mít podezření na autismus, což partner začal stavět proti mně. Byl toho názoru, že Terka nemá autismus, nýbrž že já jsem zanedbala její výchovu,” popisuje Marie s tím, že otec stále zastává tento názor. Nepřesvědčilo ho ani stanovení diagnózy lékaři. 

Oporou jsou rodiče

Po čtyřech letech se kvůli trvajícím neshodám jejich vztah rozpadl. Otec Terezky postupně přestal o dceru jevit zájem: “Úplně přerušil kontakt a nechce  s námi mít nic společného. Snažili jsme se využít služby podporovaného setkávání, kde byla u setkání i sociální pracovnice, ale bez výsledku.” Marie často jezdí s Terezkou ke svým rodičům, kteří jí s péčí pomáhají.

Chybí prostředky na vybavení bytu

Od léta bydlí Marie s Terezkou v novém bytě, který se snaží vybavit. Vzhledem k omezeným finančním možnostem a dceřiným specifickým potřebám to ale není jednoduché. Její příjem tvoří příspěvek na péči, příspěvek na živobytí a alimenty. Terezka začala od září navštěvovat speciální mateřskou školu, kam jí Marie vozí autem. “Nyní tam chodí na dvě hodiny denně. Až půjde tento čas prodloužit na čtyři hodiny, budu si hledat brigádu. Momentálně to však ještě nelze,” doplňuje Marie.

My mamince fandíme, fanděte s námi!