Liliana to v životě nemá lehké už od puberty. Když jí bylo 17 let, ocitla se na ulici: “Matka mě vyhodila z domu a nechala mě na ulici. Táta si mě tenkrát nemohl vzít k sobě, a tak jsem se potulovala asi rok od ničeho k ničemu. Pak jsem si našla práci jako barmanka a tam jsem potkala svého prvního partnera a otce Dominika. Náš vztah byl skvělý.”
Zdálo se, že Lilianu už čekají jen samé hezké věci. Za otce syna Dominika se provdala a pronajali si spolu hospodu. Pak začaly problémy: “Manžela dost ovlivnilo prostředí. Postupně začal nejen pít, ale hrát i automaty. A to byl konec našeho vztahu. Když už to bylo za hranicí, odešla jsem.” Liliana nějaký čas žila sama. Pak potkala svého druhého osudového muže, se kterým má mladšího syna Sebastiana. “Bohužel jsem začala pozorovat určitý věci a tušila jsem, že mě nejspíš podvádí. Vše se ale provalilo až když jsem s ním otěhotněla. A už bylo pozdě jít na potrat,” vypráví Liliana, která se následně odstěhovala do azylového domu, kde zůstala s dětmi sama.

Nové bydlení a hledání práce
V současné době bydlí Liliana s dětmi v bytě, který získala od Armády spásy. Může v něm zůstat rok, pak si musí najít jiné bydlení. Teď jí nejvíc trápí, že nemá práci: “Měla jsem práci, ale zlomila jsem si zápěstí, ve zkušební době jsem tedy nastoupila na nemocenskou, kterou jsem v únoru ukončila a pak jsem byla propuštěna. Teď jsem na úřadu práce. Našla jsem školku pro Sebastiana a hledám novou práci. Chci se z této situace dostat nejen kvůli sobě, ale i dětem. Kvůli dětem potřebuju nejlépe zaměstnání na ranní směnu. Přála by si pracovat ve službách. Chci si udělat sanitářský kurz. Dělat v nemocnici by mě bavilo. Dokážu se naučit téměř cokoli.”