Hana (40 let) vychovává sama tři syny. Nejstarší David (16 let) studuje první ročník čtyřletého maturitního oboru. Již osmým rokem se věnuje bojovým sportům, především boxu, kickboxu a MMA. Kristián (11 let) navštěvuje pátou třídu základní školy. Dříve se stejně jako jeho bratr věnoval boxu. Jeho velkým snem však bylo hrát fotbal, se kterým letos v srpnu konečně začal. Nejmladší Nicolas (7 let) má autismus, těžké mentální postižení a epilepsii. „Je to moje malé miminko, miluje pohádky a rádi spolu chodíme na procházky. Péče o něj je ale nepřetržitá, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu,“ popisuje Hana. Nicolas letos nastoupil do první třídy speciální školy.
Ve vztahu přibývalo konfliktů
„S otcem svých dětí jsem se seznámila před osmnácti lety v práci. Postupně jsme založili rodinu, ale naše soužití provázely hádky, výčitky a psychický nátlak. Pořád jsem se snažila, ale pro otce dětí jsem byla jen koule na noze, která ho finančně vysávala a stále podváděla. Vyčítal mi minulost, byl vulgární i na děti a nejstaršího Davida neustále shazoval. Dokonce mi oznámil, že ho odhlásí ze školy, aby začal pracovat a odevzdával mu výplatu za peníze investované do jeho sportu. Mlčela jsem a říkala si, že to přejde, ale všechno se jen stupňovalo. Nechtěla jsem rozbít rodinu, ale už to nešlo,“ popisuje Hana. K rozchodu došlo v červnu letošního roku: „Řekl mi, ať si vezmu děti, že máme sedm dní na vystěhování. Tak jsme prostě šli.“
Nový domov a finanční nejistota
„Po odchodu od otce dětí jsme nějakou dobu žili v azylovém domě, ale od září máme vlastní byt. Kluci mají své pokoje a Nicolas spí se mnou. Spoustu vybavení jsme získali díky lidem, kteří nám pomohli,“ popisuje Hana. Finanční situace rodiny však zůstává obtížná. Hana kvůli náročné péči o nejmladšího syna nemůže pracovat. Pobírá příspěvek na péči o Nicolase a příspěvek na mobilitu. Na schválení dávky státní sociální pomoci zatím čeká. Otec dětí podle jejích slov v září a říjnu přispěl vždy dvěma tisíci korunami na oba starší syny. Soudní úpravu péče a výživného Hana teprve plánuje řešit. Náklady na bydlení včetně poplatků činí bezmála patnáct tisíc korun měsíčně. Rodině nyní chybí především potraviny, drogerie, pračka se sušičkou a zimní oblečení a obuv pro děti. „I když se snažím hospodařit opravdu úsporně a všechno řešit sama, naše finanční situace zůstává velmi napjatá. Každý měsíc máme řadu výdajů spojených s bydlením, jídlem, školou, dopravou a potřebami dětí. Chtěla bych hlavně, aby kluci nemuseli mít pocit, že kvůli naší situaci o něco přicházejí. Aby mohli sportovat a měli vše, co potřebují ke svému vývoji a každodennímu životu,“ svěřuje se Hana a dodává: „Za každou pomoc, ať už malou nebo větší, jsem upřímně vděčná. Díky ní můžeme zvládnout další měsíc o něco klidněji a já mohu klukům dopřát i to, co by pro nás jinak bylo nedosažitelné.“



