Elen (42 let) žije sama se synem Matyášem (2 roky). Matyáš má opožděný vývoj a jeho zdravotní stav vyžaduje každodenní intenzivní péči a nepřetržitý dohled. Elen se snaží zajistit synovi vše potřebné, postupně vyřešit své dluhy a vytvořit jim oběma stabilní domov.
Odchod do azylového domu a péče o nemocného syna
S otcem svého syna se Elen seznámila v kavárně. „Přestože byl tehdy ženatý, vzájemně jsme si padli do oka. Partner se později rozvedl a náš vztah trval sedm let. Po roce jsme spolu začali bydlet v bytě jeho matky. Když jsem ale zjistila, že čekám miminko, situace se zkomplikovala. Matka mého partnera si nepřála, abych v bytě nadále bydlela, a tak jsem v šestém měsíci těhotenství odešla do azylového domu, kde jsem porodila syna Matyáše,“ vypráví Elen. Začátky mateřství pro ni byly náročné. Matyáš měl zdravotní problémy a opakovaně pobýval v nemocnici. Od jeho čtyř měsíců s ním Elen cvičila Vojtovu metodu a chodit začal až později. V současnosti má opožděný vývoj řeči, zatím používá jen několik slov a vyžaduje neustálý dohled, protože nedokáže rozpoznat nebezpečí. Má přiznaný druhý stupeň závislosti na pomoci druhé osoby. Elen s ním dochází na neurologii, psychologii a rehabilitace, spolupracuje s ranou péčí a řeší také logopedii a další terapie.
Pokus o návrat k partnerovi
„Když byl Matyášovi rok, jeho otec se znovu ozval. Chtěla jsem, abychom fungovali jako rodina, a tak jsem mu dala ještě jednu šanci. Zkusili jsme spolu znovu bydlet v azylovém domě. Péče o syna se speciálními potřebami však byla pro partnera příliš náročná. Vadil mu nedostatek spánku i společného času a stres zaháněl hraním online her. Postupně se objevovaly nepřiměřené reakce vůči synovi. Snažila jsem se situaci řešit rozhovory, ale problémy přetrvávaly. V červenci letošního roku jsem proto ze společného bydlení odešla,“ popisuje Elen.
Finančně náročná situace
Kvůli synově speciální stravě a dalším potřebám Elen měsíčně vydá až třináct tisíc korun. Další náklady představují terapie a její diabetická dieta. Eleniny příjmy tvoří dávka státní sociální pomoci a příspěvek na péči. Výživné na syna nedostává, situaci se chystá řešit. Rodičovský příspěvek jí skončil na konci května, a přestože plánovala nastoupit do zaměstnání, péče o syna jí to zatím neumožňuje. „Do práce zatím nemůžu nastoupit, protože syn je na mě zcela závislý a nezvládne být s nikým jiným,“ vysvětluje Elen. S odborníky proto pracuje na jeho přípravě na nástup do školky. Zároveň se snaží vyřešit dluhy z minulosti.
Pomoc, kterou chce jednou oplatit
Elen by uvítala pomoc s potravinami a potřebami pro Matyáše, kterému by udělal radost dětský projektor. Pro sebe si přeje kávovar. „Za celé dva roky jsem si nic nekoupila a vlastně jediná radost v životě je pro mě teď káva,“ svěřuje se Elen. Prostřednictvím FandiMatu již získala potraviny pro syna. „Pro mě je to neskutečný pocit, protože já to neznám, pomoc od někoho,“ říká Elen. Doufá, že jednou bude moci prostřednictvím Fandi mámám sama pomoci jiné mamince.



