Veronika (43 let) žije už pět let sama se syny Tomášem (17 let) a Pavlem (16 let). Starší Tomáš předčasně ukončil studium truhlářského oboru a bude si podávat přihlášku na studium elektrikáře v Uherském Hradišti. Momentálně je veden na úřadu práce. Mezi Tomášovy zájmy patří motorka, počítač a fotbal. Mladší Pavel navštěvuje speciální školu ve Slavkově u Brna a rád hraje na počítači. Oba bratři se starají o kočku s kocourem.
První manžel myslel jen sám na sebe, druhý po nevěře odešel
Veronika se s Tomášovým otcem seznámila přes internet. “Vše bylo rychlé, po pár měsících jsem otěhotněla. Jakmile ale manžel zjistil, že čekám dítě, odešel ode mě. Vrátil se až krátce před porodem, kdy už jsem pro něj nebyla důležitá. S ničím mi nepomáhal, ani finančně nepřispíval. Myslel jen sám na sebe. Dělal mi jen naschvály a když byly Tomáškovi tři měsíce, nadobro od nás odešel. O syna se od té doby nezajímá a výživné platí nepravidelně. Řeším to exekučně. Tyto peníze nám v rozpočtu velmi chybí,” uvádí Veronika, které se rozpadlo i druhé manželství. “S otcem Pavla jsem prožila dvanáct let. Bylo to hezké období, jenže po letech přišla nevěra. Manžel mě podvedl s mou tehdejší nejlepší kamarádkou,” vypráví Veronika. Od druhého manžela výživné dostává, o syna Pavla ale zájem neprojevuje.
Život z minima
Po rozvodu Veronika nějaký čas žila s bývalým partnerem, který jí nabídl zázemí. “Ze začátku byl hodný, ale jakmile se za námi zavřely dveře, ukázal svou pravou tvář. Urážel nás, vyhazoval z domu. Bylo to peklo. Po dvou letech se mi se syny od něho podařilo odejít. Bylo těžké najít byt a zaplatit kauci. Konečně jsme se přestěhovali a snažíme se dát dohromady. Finančně je to hodně náročné,” říká Veronika. Její příjem tvoří kromě mzdy a výživného na syna Pavla přídavky na děti. Po odečtení výdajů na bydlení, potraviny, drogerii, dopravu, oblečení, telefon a splátku insolvence jí zbývá jen minimální částka. “Je těžké zaplatit vše, co je potřeba. Nemohu synům dopřát vše. Chvílemi je toho na mě moc, ale nevzdávám se,” přiznává Veronika.
