Tereza vychovává syny Filipa (9 let), Adama (7 let), Tomáše (3 roky) a Vojtěcha (10 měsíců). Tomášek s Vojtou mají stejného otce, ostatní synové jiného. Poslední partner ji opustil v těhotenství.

Vztahy nevydržely
S otcem nejstaršího syna Filipa se Tereza seznámila v sedmnácti letech přes kamarádku. “Nejprve jsme si jen psali, postupně se začali vídat a po pár měsících spolu začali chodit. Po roce jsem otěhotněla, partner mě však v sedmém měsíci těhotenství opustil a založil si vlastní rodinu. Se synem ale udržuje kontakt a výživné platí,” popisuje Tereza první vztah. “S Adamovým otcem jsem se poznala ve dvaceti letech. Partner pocházel z Rumunska, v Čechách pracoval. Byla jsem do něj zamilovaná a věřila, že i on miluje mě. Když jsem mu oznámila těhotenství, odjel zpět do Rumunska a už jsem o něm nikdy neslyšela,” uvádí Tereza. Na Adama pobírá náhradní výživné. S otcem nejmladších synů se Tereza znala od dětství: “Nikdy jsme se spolu moc nebavili, ale po letech jsme se náhodou potkali. Usmáli jsme se na sebe a druhý den zazvonil u našich dveří. Z kamarádství se stala láska, začali jsme spolu žít a já otěhotněla. Společně jsme vychovávali moje syny, ale partner se o rodinu postupně přestával zajímat a začal mě fyzicky napadat. Když jsem později zjistila, že partner prodává drogy, šla jsem to nahlásit na policii. Od té doby o něm nic nevím. O syna se nezajímá, ale výživné posílá.”

Finanční nouze
Filip chodí do čtvrté třídy, rád hraje hry na telefonu, staví lego a baví ho fotbal. Adam nastoupil do první třídy, rád si hraje s legem, auty nebo kreslí. Tomášek začal chodit do školky, hraje si s autíčky nebo jezdí na odrážedle. Nejmladší Vojtíšek ja zatím spokojený hlavně u jídla. Tereza je s ním na rodičovské dovolené a jejím jediným příjmem jsou tak kromě alimentů dávky státní sociální podpory. “Musím platit nájem, inkaso, splácet dluhy, což je velmi náročné,” vypočítává Tereza. Filip by rád chodil na fotbal, ale Tereza nemá dostatek peněz na zaplacení kroužku. “Snažím se, jak nejlépe umím, ale se čtyřmi dětmi to momentálně jinak nejde. Budu vděčná za jakoukoliv pomoc s potravinami, plenkami, drogerií nebo nákupem školních potřeb,” dodává Tereza.