Tereza (41 let) se stala samoživitelkou před rokem a půl, když odešla od partnera, který ji podle jejích slov psychicky týral. S dcerou Liliankou (4 roky) žijí v nájemním bytě.

Psychický teror
Vztah s Liliančiným otcem trval pět let: “Poznali jsme se přes internetovou seznamku. Po půl roce jsme se k sobě nastěhovali a dva měsíce nato jsem otěhotněla. Naše soužití však nebylo ideální. Říkala jsem si ale, že nás příchod miminka více stmelí. To se ovšem nestalo. Chvíli sice převažovala pohoda a radost z narození dcery, když byl ale Liliance rok, začali jsme se hodně hádat. Partner mi s ničím nepomáhal, jen mě ze všeho obviňoval. Situace byla čím dál horší. Chtěla jsem od něj odejít, měla jsem však strach. Odhodlala jsem se až po dalších dvou letech, kdy jsem si řekla dost.”

Výdaje převyšují příjmy
Tereza bydlela s Liliankou nějakou dobu v azylovém domě. Od loňského léta má pronajatý byt. Otec se s dcerou vídá jednou za čtrnáct dní, alimenty platí. Tereza pracuje v řetězci rychlého občerstvení, kde má na starosti přípravu pokrmů. K příjmu ze zaměstnání pobírá přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. “Moje výdaje jsou momentálně vyšší než příjmy. Jen za nájem s poplatky za byt dávám každý měsíc dvacet tisíc,” přibližuje Tereza, které by v současné situaci pomohla dárcovská podpora. Lilianka navštěvuje mateřskou školu. Baví jí jízda na kole, plavání, tancování, malování a má ráda koně.