Soňa (30 let) má dvě děti. S dcerou Soničkou (13 let) bydlí v pronajatém bytě, syn Ronaldo Miroslav (10 let) je v péči otce. Manželé se rozešli před sedmi lety, vleklý rozvod proběhl o dva roky později.

Samota v manželství
“S otcem dětí jsem se seznámila přes svoji sestru, která se o mě starala, když byli rodiče ve vězení. Partner byl o třináct let starší. Začali jsme spolu chodit a brzy nato jsem jako nezletilá otěhotněla. Kvůli nízkému věku jsem byla umístěna do ústavu pro matky s dětmi, odkud mě propustili v osmnácti letech. Dceři bylo v té době osm měsíců,” vypráví Soňa. Během pobytu v ústavu si našetřila peníze, které poté použila na první společné bydlení s partnerem, s nímž se vzali. Soňa na tuto dobu ovšem nerada vzpomíná: “Byla jsem mladá, bez rodičů a jedinou oporu viděla v manželovi. On mi ji ale neposkytoval. Finančně jsem všechno táhla sama, manžel byl totiž často nezaměstnaný. Podruhé jsem otěhotněla. Následně jsme odešli do Německa za mojí sestrou, která se tam přestěhovala. Našla jsem si práci, manžel byl doma. Když přišel k nějakým penězům, prohrál je v kasinu. Rodiče za námi po propuštění z vězení často jezdili. Maminku trápilo, jak jsem na všechno sama. Manžel se vracel domů pozdě nebo vůbec nepřišel. Jednoho dne sebral domácí kino, televizi, auto a odešel od nás. Já se pak vrátila do Čech. Přišla jsem mu na nevěru a rozvedla se s ním.”

Hledání práce
Dcera Sonička chodí do sedmé třídy. Ráda zpívá a maluje, baví ji míčové sporty. Se svým otcem není v kontaktu. Soňa je momentálně vedena v evidenci Úřadu práce a s pomocí sociální pracovnice se snaží najít zaměstnání: “Jako samoživitelka to mám ztížené. Navíc se potýkám s úzkostmi a psychickými problémy, kvůli nimž beru léky. Z tohoto důvodu hledám práci na poloviční úvazek. Zatím musím vyjít s příspěvkem na bydlení, přídavkem na dítě a dávkami hmotné nouze. Snažím se, aby dcera vyrůstala v dobrém prostředí a měla vše, co potřebuje. Ráda se pěkně obléká,” uvádí Soňa, které pomůže nákup potravin, drogerie nebo oblečení.