„Osm let jsme byli v manželství, které bylo jako s nejlepším přítelem. Obtížné to začalo být po narození syna, který trpěl silnou dětskou kolikou, manžel na něj dokonce žárlil. Když jsem si myslela, že se vše srovnalo, tak si v práci našel mladší bezdětnou slečnu, odešel od nás a o syna se přestal zajímat. Pro mne samotnou bylo těžké finančně utáhnout byt, kde jsme bydleli, proto jsme se přestěhovali k mým prarodičům. Jelikož byli těžce nemocní, starala jsem se i o ně. Po jejich smrti jsem si zažádala o obecní byt, který byl volný a my se mohli nastěhovat.”

Syn trpí ADHD

Renatin syn Nick navštěvuje třetí třídu základní školy a diagnostikovali mu ADHD: “Syn musí mít ve škole asistentku, jelikož trpí ADHD. Je to s ním často dost těžké, ale je mojí velkou oporou. I když není sportovní typ, začal se teď věnovat boxu, fotbalu, jízdě na kole, ale nejraději má lego, vydrží si hodiny stavět. Mám ho ve své péči, alimenty jsou stanovené na 2000 Kč měsíčně, ale od prosince dostáváme jen 500 Kč a jeho otec má zažádáno o osobní bankrot. Já jsem vedená na úřadu práce. Donedávna jsem pečovala kromě syna i o dědu (otce mé matky), kterému jsem jezdila pomáhat. Covidová situace mi ztížila hledání práce.”

Pokud vše dobře dopadne, Renata by od dubna měla nastoupit u nich v obci jako dělnice. Zároveň jí ke hmotné nouzi bylo nabídnuto odpracování třiceti hodin veřejně prospěšných prací měsíčně – to jí alespoň trochu zvýšilo životní minimum.