Monika (40 let) je samoživitelkou od narození syna Jakuba (4 roky). Kubík v září nastoupil do mateřské školy. Má rád vlaky a vše co s nimi souvisí. “Nejraději by s nimi pořád jezdil na výlety, ale bohužel to při mé finanční situaci není možné,” říká Monika.

Odchod z toxického prostředí
“S otcem Kubíka jsme se poznali před čtrnácti lety v baru. Bývalý přítel tam tehdy pracoval jako barman. Pozval mě na rande, začali jsme se pravidelně vídat a po třech měsících jsme spolu začali chodit. Začátek vztahu byl moc hezký, problémy se objevily až později, když jsem zjistila, že mi partner lže a podvádí mě s ženami i muži. Užíval marihuanu a odmítal se léčit se schizofrenií, která mu byla diagnostikována. Nedocházel na ambulantní léčbu, jak měl. V té době se mi rozjely epileptické záchvaty. Hodně jsem se trápila. Později na mě partner dokonce vztáhl ruku. Věřila jsem, že se jeho chování změní a dala mu ještě šanci, jenže vše pokračovalo dál. Bála jsem se co bude, až se Kubík narodí. Uvědomila jsem si, že s takovým člověkem nemohu vychovávat dítě a odešla jsem od něj,” vzpomíná Monika. “Bývalý partner se o Kubíka nezajímá, styk s ním už půl roku neprobíhá. Otec naposledy u soudu žádal o více kontaktu, poté však přestal syna úplně vídat,” dodává Monika.

Boj s financemi
Kubíkův otec neplatí alimenty, Monika proto podala trestní oznámení a návrh na exekuci. Bylo jí přiznáno náhradní výživné. Moniky další příjem tvoří přídavek na dítě a invalidní důchod, z něhož po exekučních srážkách mnoho nezbývá. Monika má zažádáno o dávky hmotné nouze. Po skončení rodičovské dovolené se chystá nastoupit do nového zaměstnání v obchodě. Momentálně si vyřizuje vstupní náležitosti. Moničin největší výdaj představuje platba nájemného s energiemi. “Hodně řeším finance. Je pro mě nemožné vyjít s měsíčním rozpočtem. Výdaje na cokoliv navíc, jako jsou například léky nebo boty pro syna, si vůbec nemohu dovolit,” uzavírá Monika. Momentálně jí nejvíce pomůžou poukázky na nákup potravin, drogerie, bot a úsporná pračka.