Příběh Martiny, se kterým vstoupila do projektu
Martina žila v dlouhodobém vztahu s partnerem devět let: “Můj bývalý přítel je otec Nikolky, o Tomáška se staral od jeho jednoho roku. Jsem starší než bývalý partner a v tom byl asi ten problém. Snažila jsem se celé roky o to, aby si k sobě přítel s Tomáškem našli tu správnou cestu. Docela se mi to dařilo, ale jen do doby, než se nám narodila Nikolka. Začal pak upřednostňovat dceru před Tomáškem. Rozešli jsme se právě proto, že jsme se nedokázali domluvit na stejné výchově. Naše hádky gradovaly, dokonce došlo i na facky.”

Žádný příjem a dluhy na nájemném
Martina přišla hned v první vlně koronaviru o práci a doteď jinou nemá, což začíná být velký problém: “Jsem bez práce, zadlužená na nájmu a nemám peníze na další nájmy, takže dluh stále narůstá. Nedostatek peněz se odráží na náladě nás všech. S dětmi na sebe nemáme moc času. Já hledám práci a jsem podrážděná, protože ji nemůžu najít. Děti to vnímají a pomalu se uzavírají do sebe, přály si pod stromečkem spoustu dárků, které nedostaly. Dcera sní o tabletu na hry a pohádky a syn touží po telefonu, aby si mohl volat a hrát s kamarády hry.”

Do práce bych šla ihned, ale v době covidu je to těžké
Martina tak nemá vůbec žádný příjem, dostává jen alimenty na děti: “Momentálně jsem na úřadu práce a požádala jsem si hmotnou nouzi, doplatek na živobytí a doplatek na bydlení. Do práce bych nastoupila okamžitě, aktivně hledám práci, ale v době koronaviru jsem bez šance. Jsem vyučená prodavačka, mám praxi jako pokojská a servírka. Teď je ale vše uzavřené.” Velmi ji tíží velký dluh na nájemném, dluží několik měsíců zpátky a nemá na zaplacení dalších nájmů: “Majitel bytu je velmi hodný, domluvili jsme se, že mu budu dluh splácet. A já bych ráda, ale nemám z čeho.”