Lenka (45 let) žije se synem Martinem (19 let) už šestnáct let sama. Martin hraje fotbal a baví ho grafický design. Po studiu na obchodní akademii, kde letos maturoval, se po prázdninách chystá studovat na Technické univerzitě v Liberci.

Partner skončil ve vězení
Lenčin vztah s otcem syna trval deset let. “Poznali jsme se přes známého. Partner mě však dlouhodobě fyzicky a psychicky týral. Okradl mě o peníze, zakazoval mi stýkat se s rodinou. Měla jsem strach od něj odejít. Naše soužití ukončil až jeho nástup do vězení za krádeže, po němž se mi konečně ulevilo. Partner se opakovaně dopouštěl závažné trestné činnosti, kvůli níž je nyní znovu ve vězení. V minulosti byl nějaký čas také bez domova, hrál automaty a užíval drogy,” popisuje Lenka. Bývalý partner se podle Lenky o syna nezajímá a ani na něj neplatí alimenty.

Nemůže pracovat
Lenka se potýká se zdravotními problémy, a proto nemůže chodit do práce: “Mám vysoce funkční autismus, generalizovanou úzkostnou poruchu, posttraumatický stresový syndrom a depresivní poruchu, kvůli čemuž jsem plně invalidní a nemohu proto pracovat. S obtížemi sotva zvládám péči o domácnost, pomáhá mi moje maminka a syn,” vypráví Lenka. Její příjmy tvoří pouze invalidní důchod, náhradní výživné, příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze. 

Syn potřebuje notebook
“Platím nájem, energie, synovi fotbal. Kvůli potížím se štítnou žlázou a cholesterolem musím nakupovat speciální potraviny. Nemám z čeho našetřit,” trápí Lenku. Nečekané výdaje pro ni představují problém: “Syn měl v lednu maturitní ples a jen půjčení obleku vyšlo téměř na dva tisíce korun. Nejlevnější společenské boty k tomu stály dalších šest set korun. Martin půjde v září na vysokou školu a potřebuje nový notebook. Jeho pořízení je pro mě ale nedosažitelné.”