Kateřina (50 let) vychovává sedm let sama syna Tomáše (15 let) a dceru Kačenku (11 let). Obě děti chodí na základní školu. Tomáš tráví volný čas u počítače nebo stavěním lega, Kačenka ráda sportuje a věnuje se tancování.
Odchod od manžela
S otcem svých dětí se Kateřina seznámila přes internetovou seznamku. Po krátkém dopisování se začali scházet a následně spolu žít. Rok po narození syna Tomáše proběhla svatba. Vztah trval celkem deset let. “Problémy jsme měli od počátku soužití, ale kvůli dětem jsem se je snažila přehlížet,” vzpomíná Kateřina. “Manžel mi byl opakovaně nevěrný, postupně se z jeho strany přidala také manipulace. Zakazoval mi stýkat se s rodinou a bez jeho svolení jsem se nikam nedostala. Bydleli jsme na vesnici se špatným dopravním spojením a manžel mě s dětmi často odmítal vozit autem, například k lékaři, nebo po mně chtěl uhradit benzín. Když mě začal fyzicky napadat, odešla jsem s dětmi od něj,” popisuje Kateřina.
Otec neplatí výživné v plné výši
Výživné na obě děti bylo stanoveno na osm a půl tisíce korun měsíčně. Kateřina však uvádí, že otec v posledních pěti letech posílá nižší částku: “Dříve byl v insolvenci a dlužné výživné proto nebylo možné vymáhat. Od letošního května spolupracuji na jeho vymáhání s organizací Vaše výživné. V současnosti se navíc otec kvůli závažným zdravotním problémům nemůže podílet na péči o děti.”
Jeden příjem nestačí
Kateřina žije s dětmi v pronajatém bytě. “Děti dojíždějí do školy a já do zaměstnání. Pracuji na plný úvazek jako pokojská. K tomu se snažím příležitostně přivydělat úklidem pro známé nebo roznosem letáků,” přibližuje Kateřina, která se přesto potýká s nedostatkem peněz. Splácí dlužné nájemné z minulého roku a nedoplatek za elektřinu. Je také v insolvenci. „Nejnutnější výdaje na bydlení jsem ze svého příjmu schopna uhradit, ale nezbývá mi již na to, abych dětem koupila kvalitnější jídlo nebo drogerii, uhradila volnočasové aktivity nebo dopřála moderní oblečení,“ uvádí Kateřina. Nově pobírá superdávku ve výši dva tisíce korun, kterou vzhledem ke své finanční situaci považuje za nedostačující. Navzdory zaměstnání a snaze přivydělat si tak Kateřině po uhrazení nezbytných výdajů nezůstává dostatek prostředků na běžné potřeby dětí.
