Iveta (45 let) má tři děti. Se syny Janem (19 let) a Martinem (15 let) žijí v pronajatém bytě. Nejstarší dcera Eva (23 let) má již vlastní domácnost. Ivetino manželství se rozpadlo po osmnácti letech.

Setrvání v manželství kvůli dětem
“S bývalým manželem jsme se poznali, když mi bylo sedmnáct let. O tři roky později jsme se vzali a rok nato se nám narodila Evička. Vztah nám v té době fungoval, změnilo se to až po narození staršího syna. Honzík je klidný, není sportovně založený. Manžel ho často nazýval zženštilým. Nelíbilo se mi to a často jsme se kvůli tomu hádali. Honzíka jsem bránila,” popisuje Iveta. Problémy trvaly i po narození mladšího syna: “Martínek je naopak sportovec. Ničeho se nebojí a všude je ho plno. Manžel ho učil násilí, což vedlo k dalším hádkám. Manžel také dost holdoval alkoholu a často mě ponižoval. Říkal mi například, ať se na sebe podívám, jak vypadám, kdo by mě se třemi dětmi chtěl. Že nic nemám, kam bych šla, a podobně. Když mě jednoho dne fyzicky napadl a pokusil se mě znásilnit, odešla jsem od něho a domů se už nikdy nevrátila. Následně jsem podala žádost o rozvod.”

Ztráta blízkých
Iveta našla pomoc u svého kamaráda, který se později stal jejím partnerem. “Bohužel po dvou letech náhle zemřel, a tak jsme s dětmi zůstali sami. Velmi mě to zasáhlo. Rok nato mi zemřela maminka a já se psychicky zhroutila. Od té doby se léčím na psychiatrii a beru antidepresiva. Občas bývám hospitalizována. Nezvládám běžnou péči o domácnost ani práci. V posledním zaměstnání jsem pracovala na čtyři hodiny denně, ale připadala si jako po dvanáctihodinové směně,” líčí Iveta. Nyní je v evidenci úřadu práce a byl jí přiznán invalidní důchod. K němu dostává alimenty, přídavky na děti a příspěvek na bydlení. “Mám finanční potíže. Když zaplatím nájem s energiemi, zůstává mi zhruba pět tisíc na veškeré výdaje pro mě a oba syny,” uvádí Iveta.

Potřebuje šatní skříň
Dospělá dcera Eva se už osamostatnila. Syn Honza se učí truhlářem, má rád hlavolamy a logické hry. Martin chodí na základní škole do osmé třídy a rád sportuje. “Budeme rádi za jakoukoliv pomoc s potravinami nebo drogerií. Nemáme kam ukládat oblečení, tak bych si moc přála šatní skříň,” říká Iveta.