Anna (36 let) žije v pronajatém bytě se čtyřmi dětmi. Nejstarší Nikolas (16 let) studuje na obchodní akademii, hraje fotbal a volejbal. Terezka (10 let) chodí do čtvrté třídy a na keramiku. Amy (6 let) v září nastoupí do první třídy, ráda kreslí a tancuje. Nejmladší Aničce jsou dva roky. Nikolas má jiného otce než jeho sestry. “Oba vztahy skončily kvůli tomu, že partneři brali drogy,” uvádí Anna.

Útěk s tříměsíčním synem
Anna neměla jednoduché dětství. Po fyzickém napadení od otce skončila v šesti letech v diagnostickém ústavu. Později se o ni, dokud jí to zdraví dovolovalo, starala babička. Pak Anna vyrůstala v dětském domově. “V osmnácti letech jsem nevěděla, kam mám jít. Kamarádka mi tehdy nabídla bydlení a tím začal můj nový život. Našla jsem si přítele a brzy otěhotněla. Po synově narození se náš vztah ale rapidně zhoršil. Partner začal užívat drogy a fyzicky mě napadal. Vzala jsem proto tříměsíčního Nikoláska a utekla. Jedenáct dní jsem žila s kočárkem na ulici, než se mi díky pomoci podařilo najít azylový dům. Po roce jsem získala městský byt,” vypráví Anna.

Sama se čtyřmi dětmi
Po nějaké době se Anna seznámila s novým partnerem, který se k ní nastěhoval. Narodila se jim Terezka. Přestože přítel pracoval, neměli dostatek financí a nezvládali platit nájem. Byt museli opustit. Anna našla znovu útočiště v azylovém domě, partner odešel do domu na půli cesty. Ačkoli partneři bydleli odděleně, společně zvládali splácet dluhy a nakonec dosáhli na pronájem malého bytu: “Zase jsme fungovali jako rodina, narodila se nám Amy. Idylka však netrvala dlouho, protože partner propadl drogové závislosti. Snažila jsem se mu pomoci, ale bez úspěchu. Psychický a fyzický teror se stal každodenní realitou. Znovu jsem vyhledala pomoc v azylovém domě a s dětmi odešla,” popisuje Anna, která krátce nato zjistila, že je počtvrté těhotná.

Hledání práce
Anna bydlí s dětmi poslední dva roky sama. Na úhradu pronajatého bytu padne téměř celý příjem, tvořený rodičovským příspěvkem, přídavky na děti a příspěvkem na bydlení: “Po zaplacení nájmu mi měsíčně zbyde tři sta korun. Je to těžké. Alimenty dostávám jen na dcery. Jejich otec je občas navštěvuje. Na syna pobírám náhradní výživné a podala jsem trestní oznámení. Aktuálně si doplňuji kurz pro terénní pracovníky a až v únoru nejmladší Anička nastoupí do školky, budu si hledat práci. S jejím vyzvedáváním mi pomůže syn.”