Aneta (27 let) žije sama se synem Adámkem (5 let), kterému byla diagnostikována komorbidita neurovývojových poruch, dětský autismus, vývojová dysfázie, ADHD a lehká mentální retardace. Syn vyžaduje každodenní náročnou péči. “Adámka baví zvukové hračky, rád se mazlí a čichá k různým věcem. Má velmi omezený jídelníček, jí jen několik vybraných potravin. Jeho strava i pleny představují značnou finanční zátěž,” přibližuje Aneta. Adámek navštěvuje denní stacionář pro děti s poruchou autistického spektra, kde je navíc nutné hradit školné.

Partner si našel novou přítelkyni
S Adámkovým otcem se Aneta seznámila v zaměstnání. Vztah byl zpočátku velmi harmonický. Aneta brzy otěhotněla a narodil se syn. “Všechno bylo v pořádku do té doby, než jsme zjistili, že Adámek trpí vývojovým postižením. Jednalo se o velmi náročné období. Partner začal trávit čím dál více času mimo domov a byl mi nevěrný. Snažila jsem se mu odpustit, ale naše hádky se stupňovaly a už to nešlo dál. Jednoho dne jsem si řekla dost a s Adámkem odešla do nového bytu,” vzpomíná Aneta, jež na péči o syna zůstala sama. “Mrzí mě, že syn vyrůstá v neúplné rodině, věřím však, že časem bude lépe,” dodává Aneta.

Náročná životní situace
Aneta podala k soudu návrh o svěření syna do péče a určení výživného. Zatím má s bývalým partnerem pouze mimosoudní dohodu, kdy si otec bere Adámka nepravidelně na víkend, ale finančně nepřispívá. “Domluvili jsme se na částce pět tisíc korun měsíčně, zatím jsem však nic nedostala,” říká Aneta. Její příjem tvoří pouze příspěvek na péči a přes úřad práce si vyřizuje další podporu. “Zdravotní stav syna mi zatím neumožňuje nastoupit do práce. Jsem v tíživé situaci. Každý měsíc mám velké výdaje a často mi chybí peníze na jídlo,” popisuje Aneta.