“I když mě ostatní varovali, že hodně pije, byla jsem naivní a nevěřila jsem tomu. Když jsem poprvé otěhotněla, tak se mě pokusil zabít a já potratila. Byl pak několik dní ve vazbě a když se vrátil, zase jsem mu uvěřila, že bude hodný. Pak jsem otěhotněla a narodila se Sofie. Neměl ji rád. Pokračoval v pití. To, že vztáhl ruku na mě, jsem ještě snesla, ale když už začal bít i malou, tak jsem ho opustila.” Momentálně žije Andrea s dcerou sama, s bývalým partnerem stále nemá věci dořešené. “Byla bych moc vděčná, kdyby nebyly uvedeny naše fotografie, jelikož nám otec malé dělá ze života peklo. Několikrát už tady byla i policie, protože nás neustále obtěžuje.”

Nejsou peníze na jídlo ani na léky
Situaci Andrey navíc komplikuje nemoc. Před pěti lety u ní propukla u ní úzkostná porucha, tzv. agorafobie s omezenou svalovou hybností. Kvůli svému stavu nemůže pracovat. Momentálně si vyřizuje žádost o invalidní důchod. Teď má příjmy jen z příspěvku na bydlení, dávek hmotné nouze a příspěvku na stravné. Musí platit nájem, fond oprav, SIPO. “Mám pár exekucí. Některé splácím, u některých mám splátkový kalendář.  Teď mi hrozí další exekuce. Nemůžu dluhy splácet, protože nemám z čeho, po zaplacení nezbytných výdajů mi nezbývá ani na jídlo nebo medikaci, natož na splátky dluhů.” Otec Sofinky navíc neplatí alimenty a Andrea tak kvůli nedostatku peněz ani nedává dceru do školky: “Trápí mě, že jsem nemohla nechat dceru ve školce, jelikož na to nemám finanční prostředky. Potřebovala by být se stejně starými dětmi. Na svůj věk je moc šikovná.”