Maminka Romana z Jirkova

You are here:

“S mým prvním ex-přítelem jsem byla šest let. Náš vztah byl ke konci komplikovaný a tak jsme se rozhodli, že se rozejdeme. S manželem jsme se u rozvodu dohodli, že děti zůstanou v jeho péči, protože pro ně má lepší materiální zázemí. Zároveň už jsem v té době byla s novým partnerem, se kterým jsem přišla do jiného stavu. Myslela jsem si, že s novým partnerem se můj život nastartuje a dostane správný směr, ale opak byl pravdou. Bydlela jsem s partnerem od narození Sofinky asi rok, pak jsem zjistila, že mě podvádí. Netrvalo dlouho a vyhodil mě i s dítětem z bytu. S dcerou se její otec nevídá.” Romana proto zamířila rovnou do azylového domu, protože neměla se Sofinkou kam jít.

Úspory se tenčí
Po roce pak Romana musela azylový dům opustit: “Našla jsem si nový nájem, zároveň i brigádu, kde se mnou byli spokojeni, a tak mi nabídli práci na plný úvazek.” Tato situace ovšem netrvala dlouho, vyhlídky na lepší život zhatila Romaně pandemie koronaviru: “Školky uzavřeli a já jsem musela zůstat na ošetřovném s dcerou. Můj příjem se tedy snížil. Byt, ve kterém bydlím, není téměř vůbec vybavený. S dcerou spíme na rozkládací pohovce a úspory, které se mi povedly udělat během pobytu v azylovém domě, se rychle tenčí.”

Zbývá jen pár stovek na měsíc
Romanin příjem momentálně tvoří rodičovský příspěvek, alimenty a přídavky na dítě: “Příspěvky na bydlení jsou zatím v jednání. Z toho musím zaplatit nájem, energie, alimenty na děti, které jsou u otce, a všechny další výdaje spojené s domácností. Na jídlo pro mě a Sofinku už mi často příliš peněz nezbývá. Máme na celý měsíc jen pár stovek. Nestačí ani na potraviny, natož na nějaké vybavení bytu nebo abych koupila něco, co by Sofince udělalo radost. Ráda maluje a hraje na dětské piano.”