Maminka Petra z Plzně

You are here:
Už jako těhotná jsem zažila psychický nátlak.

Období pomoci: 

Duben – červen 2022
Petra (40 let) zůstala sama se dvěma dětmi – Eliškou (1,5 roku) a Petříkem (6 let). Každé dítě má jiného tatínka. Podle Petry její partneři neunesli tíhu rodinného života.

První vztah byl krátkodobý, otěhotněla jsem po čtvrt roce vztahu. Miminko jsme si přáli oba, ale tatínek zřejmě vůbec netušil, jaké to je živit rodinu a starat se o ni. Už během těhotenství začal mít silně žárlivé sklony. Nevěřil mi, žárlil na moji práci i jakýkoliv úspěch. Své neúspěchy v práci i v životě si vybíjel na mně tím, že mne srážel psychicky. Týral mě psychicky už v průběhu těhotenství, po narození syna se o něj a ani o jakoukoliv pomoc v domácnosti vůbec nezajímal. Hodně pil a v opilosti mě několikrát napadl. Když bylo synovi osmnáct měsíců, utekla jsem od něj do rodného města, kde jsem si s pomocí rodičů pronajala byt. Přežívali jsme díky brigádám a pomoci rodiny. Tehdy jsem ani nepobírala sociální dávky – buď jsem na ně nedosáhla, nebo jsem je ani neuměla vyřídit.”

Petra pak vzala partnera několikrát zpět, ale nic se nezměnilo: “Jeho přestěhování za námi do stejného města bylo zas jen noční můrou. Obden byl opilý, nadával pod okny, když jsem ho nechtěla pustit dovnitř. Odmítal nastavit jakýkoliv řád, očekával že ho vždy budu podporovat, chápat a tolerovat, ačkoliv přesně to on pro mne nikdy nedělal.”

Synova porucha osobnosti
V poslední době Petra s otcem syna už vychází lépe, komunikace s ním se zlepšila: “Teprve teď začíná tatínek hradit výživné na syna. Se synem se stýká formou asistovaného styku.”
Otce svého druhého dítěte Petra potkala v nové práci, do které nastoupila po rodičovské dovolené: “Tatínek Elišky měl pochopení pro to, čím jsem si prošla a měl nás oba rád. Ale příliš mu nešlo soužití s mým synem. Syn ho nepřijímal, byl zvyklý mít maminku pro sebe, a navíc se u něj plně rozvinula porucha pozornosti, kterou partner vyhodnocoval jako zlobení. Sám neměl představu o tom, co porucha obnáší a jak k ní přistupovat, bagatelizoval ji.”
Sama Petra na synovu diagnózu přicházela postupně a hledala cesty, jak k synovi přistupovat, což ještě víc přispívalo ke konfliktům v partnerském životě: “V druhém těhotenství vše vyeskalovalo v extrémní hádky a bála jsem se, že nás partner opustí. A to se taky stalo. V sedmém měsíci těhotenství od nás odešel.”

S partnery spolu komunikují
Přestože spolu nežijí, nakonec si Petra s otcem Elišky dokázala vše vyříkat a nyní spolu bez problému komunikují: “Hodně jsme si dokázali vyříkat, vyřešit, pochopit se navzájem, své bolesti, pochopení potřeb mého syna. Oba jsme chybovali a jsme si toho vědomi. Nyní uznal otcovství dcery, požádala jsem o svěření dcery do péče a výživné, včetně úpravy styku.”
Nedávno se Petra s dětmi přestěhovala. Kvůli tomu ale přišla o příspěvek na bydlení: “Žiju pouze z rodičovského příspěvku, přídavků na děti a výživného na syna. Prožívám těžké období, ale věřím, že bude líp.”

Jak jsme pomohli

  • Potraviny
  • Oblečení pro syna
  • Hračky pro děti nebo společenské hry
  • Jednorázové plenky 
  • Notebook

Fanděte této mamince spolu s námi!

Tento příběh je sepsaný na základě podkladů a dokumentů, které projektu Fandi mámám poskytla maminka samoživitelka. Projekt nemůže ručit za morální bezúhonnost dané maminky. Každý dárce/dárkyně mají možnost se s vybranou maminkou spojit, popovídat si s ní, a dle vlastního uvážení se rozhodnout, zda právě jí svou pomoc nabídne. Projekt Fandi mámám propojuje samoživitelku s případnými dárci. Více informací najdete v záložce Nejčastější dotazy.

Rozhodli jste se pomoci tam, kde je to tolik potřeba?

Ozvěte se nám! Uvítáme jakoukoli pomoc! Děkujeme!