Maminka Žaneta z Pardubic

„Největší obavu mám z budoucnosti, abych uživila své děti.“

Žanetě je 25 let, nyní žije se svými dvěma dětmi Nelinkou (4 roky) a Františkem (2 roky) v azylovém domě. Je samoživitelkou přes půl roku. Vztah s otcem jejích dětí začal poměrně brzy. Ve dvaceti letech, kdy spolu začali žít, otěhotněla. „Ze začátku to bylo velmi hezké. Jen sem si nevšímala podstatných detailů, nebo jsem je možná nechtěla vidět, sama nevím.“ Už tehdy se objevily partnerovy problémy s alkoholem. Nakonec se ale i vzali. Pak se narodilo druhé dítě a problémy v soužití manželů sílily. Nakonec se Žaneta rozhodla podat žádost o rozvod. „Nastěhovala jsem se s dětmi k rodičům do jedné malé místnosti.“ Rozvod byl hotový za tři měsíce, soud otci stanovil výživné, děti si k době bral jednou za 14 dní. Za půl roku pak Žaneta dala jejich vztahu ještě šanci: „Podmínkou bylo, že se manžel půjde léčit nebo zajdeme do manželské poradny. Zašli jsme tam, chvíli to fungovalo, pak se ale vše vrátilo do starých kolejí,“ vypráví Žaneta. Po dalších neshodách se nakonec Žaneta rozhodla odejít definitivně a našla si bydlení v azylovém domě: „Není to tu žádná sranda, ale hodně nám pomáhají vrátit se do běžného života. Snaží se mi pomáhat i rodiče, i když nemůžou dát moc, protože živí ještě sestru.“

Aby těch starostí Žaneta neměla málo, musí se vypořádat i s postižením malé Nelinky. „Ve dvou letech jí byla stanovena lehká mentální retardace s projevy autismu. Život s takovým dítětem lehký není, kdo to nezažil tak neví.“

Žaneta dostává rodičovský příspěvek a příspěvek na péči, což jí dohromady dělá necelých deset tisíc. Nyní zažádala o další sociální dávky a čeká na rozhodnutí. Z toho musí poplatit nájem v azylovém domě, který je 5000 Kč, telefon, plenky, jídlo… „Otec dětí výživné zatím neplatí, protože když jsem se k němu vrátila, žádali jsme je do společné péče, nyní jsem zažádala o výživné a svěření do své péče, tak čekáme na rozhodnutí soudu. Ale finančně občas vypomůže, dětem i něco koupí. Vídá je jednou za 14 dní o víkendu,“ dodává Žaneta.

Studovala střední zemědělskou školu, má maturitu. Po rodičovské dovolené by ráda brzy pracovala, a to v administrativě. „Mám maturitu z angličtiny, tu ovládám dobře. A udělala jsem si kurz ruského jazyka a ještě se učím jako samouk,“ říká Žaneta.

V azylovém domě může Žaneta zůstat ještě necelý rok, už teď proto aktivně shání nové bydlení v Pardubicích, klidně 1+1, aby se s nájmem a poplatky vešla celkem o osmi tisíc korun.
„Starost o děti je pro mě velmi náročná a vyčerpávající, ale musím jít dál, prostě musím. Slovo nevím a vzdát se neznám.“

My Žanetě v její snaze fandíme!

Rozhodli jste se pomoci tam, kde je to tolik potřeba?

Ozvěte se nám! Uvítáme jakoukoli pomoc! Děkujeme!