Maminka Monika z Prahy

„Syn má absolutní sluch. Bojím se, že když ho teď nepodpořím, dost možná zabiju jeho talent.”

Monice je 38 let a svého syna Honzíka (5 let) vychovává sama od jeho prvního roku. S otcem Honzíka se Monika seznámila díky kamarádce a po roce známosti i přes užívání antikoncepce otěhotněla. „Už tehdy jsem věděla, že náš vztah není úplně ideální. Ale zkusili jsme to. Přestěhovali jsme se. Ze svých prostředků jsem zařídila byt, protože partner tehdy splácel nějaký dluh a vypadalo to, že vše bude v pořádku.

Postupně se ale v jejich soužití objevovaly problémy stále častěji. “Po porodu jsem zjistila, že otec Honzíka nebyl ten rok v žádné práci, ani nebyl veden na úřadu práce. Abych na nic nepřišla, finance řešil pomocí debetních karet. Vyšlo to vše najevo, když byly Honzíkovi čtyři měsíce. Přišli exekutoři, oblepili moje věci a zpětně jsem musela dokazovat, že patří mě.”
Následovaly další neshody, až vše vyvrcholilo Moničinným odchodem od partnera, což s sebou neslo i zkomplikování jejich společné komunikace. Rodinnou situaci řešil i sociální úřad.
„Já jsem mezitím hledala levnější bydlení, hrozil nám azylový dům, což jsem vzhledem k mé minulosti nechtěla dopustit. Sama jsem si totiž prošla diagnostickým ústavem a dětským domovem, úřady mě tak chránily před vlastním otcem. Nakonec se na nás usmálo štěstí, získala jsem městský byt a dnes je to opravdu náš pravý domov.”
Monika pracuje jako kadeřnice a pravidelně dostává alimenty, díky tomu poplatí základní režii domácnosti. Na věci navíc ale neušetří. Nejvíce Monice v těžkých chvílích pomohla její maminka s partnerem: “Nemůžu zapomenout také na své klientky, které mi třeba daly oblečení, boty pro syna nebo vybavení do bytu. Já je za to na oplátku ostříhala, abych se jim nějak odvděčila.”
Kromě běžných výdajů musí Monika platit i speciální pomůcky pro rozvoj logopedie a grafomotoriky u Honzíka. Nedávno mu totiž lékaři diagnostikovali lehkou vývojovou dysfázii.
„Doporučili nám speciální školku, ve které během roku udělal neskutečný skok. Od vlastních vymyšlených slov, pokřiků a posunků nyní zvládá věty, vypráví mi vlastní příběhy a hlavně je mu rozumět. Je ale jiný než jeho kamarádi, především má jiné zájmy. Moc ho zajímají principy jak co funguje, z čeho se co skládá, což jsou otázky, s kterými mě dokáže potrápit, protože odpovědi často neznám,” přiznává Monika s úsměvem.
Honzík jí dělá velkou radost, zdá se, že je hudebně velice nadaný. I proto, aby podpořila jeho talent, se rozhodla přihlásit do projektu Fandi mámám.
“Honzík má mimořádný talent, má absolutní sluch. Vždy se zajímal o hudbu, začalo to klavírem a kytarou, teď se zamiloval do varhan a harfy. Našla jsem mu učitelku harfy, původně jen na zkoušku, a ona je z Honzíka nadšená.”
Monika nyní Honzíkovi pořídila harfu, aby mohl trénovat i doma. Na harfu si však musela půjčit, což dlouho zvažovala, ale rozhodla se ho podpořit: „Jsem na něj tak pyšná. Chtěla bych mu dopřát hudební vzdělání. Když se na to teď vykašlu, dost možná zabiju jeho talent“.
Kromě pomoci pro sebe chce Monika sama nabídnout pomoc maminkám samoživitelkám z projektu Fandi mámám. “Jednou za měsíc bych jedné mamince zadarmo upravila vlasy, poradila, jak se líčit. Věřím, že by to mohlo mamince zvednout sebevědomí.”

My Monice fandíme! 

Pro maminku Moniku jsme sehnali:

• Kurz hraní na harfu pro Honzíka na celý rok(cena 6.000Kč/semestr bez DPH)
• Příklepovou vrtačku
• Lístky na představení do Národního divadla
• Strojek na stříhání vlasů “Moser 1871-0071 Chromstyle”
• Hlídání pro Honzíka

Rozhodli jste se pomoci tam, kde je to tolik potřeba?

Ozvěte se nám! Uvítáme jakoukoli pomoc! Děkujeme!