Maminka Markéta ze Sokolova

„Nemohla jsem finančně utáhnout byt v Praze, a tak jsem požádala o ubytování v azylovém domě.”

Markétě je 32 let a sama se stará o syna Tomáška (3 roky). Samoživitelkou je od začátku těhotenství, syn vznikl z náhodné známosti, o jeho otci Markéta nic víc neví, přestože se ho snažila najít.

“Byla jsem tehdy pozvaná na narozeniny ke známým na chatu, bylo tam více lidí, než mělo, a nakonec se tam slavily patery narozeniny. Zábava byla v plném proudu, já měla již trochu upito, dala jsem se tam do hovoru s jedním mládencem a později jsme se nechali unést a strávili spolu noc. Nijak jsem to neřešila. Ráno oslava skončila a já se vrátila domů ke svým pracovním povinnostem. Bohužel jsem si v té době neuvědomila možné následky. Zhruba po dvou měsících mi začaly nevolnosti, následně se zjistilo, že jsem těhotná. Když jsem se to dozvěděla, zkoušela jsem po otci dítěte pátrat, ale od oslavy jsem ho neviděla. Otec syna tak ani není zapsán v rodném listě, nic o něm nevím. Nikdy mě ale nenapadlo, že bych šla na interrupci. Nemohla bych zabít něco, co ve mě rostlo, něco, co za nic nemohlo.”

Skutečnost, že Markéta nemá otce pro svého syna, jí samozřejmě ztěžuje život. Nedostává žádné alimenty, je pro ni těžké najít si práci a skloubit ji s péčí o syna, nemá žádné hlídání.

“Lékař mi hned na začátku vystavil neschopenku. Měla jsem rizikové těhotenství, a tak se mi snížil i příjem. Nemohla jsem finančně utáhnout byt v Praze, a tak jsem požádala o ubytování v azylovém domě. Nejdřív jsem byla v Mělníku, pak ve dvou azylových domech v Praze, nakonec se mi podařilo najít byt v Sokolově, kde není tak vysoký nájem. V Praze jsem byt hledala přes dva roky, ale bohužel jsem nesehnala. Pronajímatel buď nechtěl samoživitelku s dítětem, nebo chtěl moc vysokou kauci.”

V současné době Markéta musí vystačit s rodičovským příspěvkem, s přídavky na dítě a příspěvkem na bydlení. Jiné dávky nepobírá.

“Na ošacení, školku, jídlo, drogerii, telefon, léky mi zbydou necelé čtyři tisíce. Jsem na všechno sama. S rodiči nejsem v kontaktu. Kdysi v minulosti jsme se hodně pohádali. Zkoušela jsem se s nimi kontaktovat, ale ani vnuk je nezajímá.”

Od září nastupuje Tomášek do školky a Markéta si chce najít práci: “Budu vděčná za cokoliv, ráda bych pracovala jako prodavačka, pokladní nebo pomocná síla.”

My Markétě fandíme!

Rozhodli jste se pomoci tam, kde je to tolik potřeba?

Ozvěte se nám! Uvítáme jakoukoli pomoc! Děkujeme!