Barboře je 37 let, sama pečuje o syna Davídka (6 let), který od září nastoupí do přípravné třídy základní školy. Samoživitelkou je Barbora prakticky od Davídkova narození.

“S otcem mého syna jsem byla jen dva roky. Nebyli jsme manželé. Otěhotněla jsem tak nějak nečekaně, ale měli jsme se rádi a dítě jsme si chtěli nechat. Měla jsem už na to věk. Bohužel jsem těhotná přišla o práci a začalo peklo. On je totiž skvělý manipulátor, co jsem dosud nechtěla vidět. Začal se ke mně chovat majetnicky a s despektem, psychicky mě týral, doma muselo být vše po jeho. Náš vztah se kvůli tomu rozpadnul. Nedokázala jsem plnit jeho představu o “ideální ženě”, těhotenství jsem probrečela a nevěděla, jak z toho ven. Po porodu jsem utekla na pár měsíců ke svým rodičům do domečku a pak se vrátila do svého bytu. Díky rodičům mám malinký družstevní byt, ale nemám peníze na rekonstrukci a lepší vybavení pro sebe a pro syna. K otci syna jsem se nevrátila, nechtěla jsem, abychom denně zažívali hádky a řev. Syna mám ve výhradní péči, ale jeho otec vysoudil péči rozšířenou. Byl s ním velký problém se dohodnout a je neustále.”
Barboru citelně zasáhla koronavirová krize, kvůli které se ocitla takřka bez peněz: “Pracovala pro jazykové školy na dohodu o pracovní činnosti, protože to byla práce, kterou jsem stíhala se synem a vyzvedáváním ho ve školce. Teď jsem ale o lekce němčiny přišla, učím jen asi dvě hodiny týdně přes skype. Je to jen zlomek toho, co jsem pracovala, než tato situace nastala. Bohužel mám syna doma, školky jsou zavřené a nemohu si tak ani hledat jinou práci. Rodiče mám hodně daleko, peníze navíc také nemají a nemám zde nikoho, kdo by mi pomohl. Musím se postarat o nás oba a bohužel nemám našetřeno a nevím, jak pokryju výdaje za jídlo a nájmy družstvu. Je to dost tísnivá situace”
Barbora doteď s penězi díky své práci jakž takž vystačila, ale pracovat nyní nemůže, a tak jsou jejím jediným příjmem alimenty, které od otce syna naštěstí dostává. Jinak nepobírá žádné dávky, nyní bude žádat o přídavky na dítě a o příspěvek na bydlení, ale není vůbec jisté, zda ho dostane.
Moc ráda by Davídka přihlásila do zájmových kroužků, na ty ovšem zatím neměla dostatek peněz: “Davídka moc baví skládat a tvořit ze stavebnic, hlavně z Lega. Také ho baví plastelína, venku si rád hraje s míčem a chtěl by se naučit střílet s lukem. Také rád hraje pexeso a karetní hry a rád jezdí na kole.”

My Barboře fandíme!