Maminka Zuzana z Vysočiny

„Vždy, když jsem jen zapřemýšlela o odchodu, byla jsem v momentě zase těhotná. Takto si udržoval mou přítomnost a já se strachem a absolutně psychicky i fyzicky vyčerpaná, opět nevěděla, jak z toho ven.“

maminka_Zuzana_z_vysočiny

Pro maminku Zuzanu se nám podařilo sehnat:

  • Výtvarné potřeby pro děti – barevné papíry, fixy, plastelína, pastelky, nálepky, knížky s úkoly, cokoli pro tvoření
  • Vysavač
  • Dětské kolo pro šestiletou Aničku
  • Tiskárnu

Zuzaně je 35 let, má bakalářský titul z oboru speciální pedagogika pro předškolní věk a dříve pracovala jako osobní asistentka nevidomého chlapce. Má čtyři děti – Elišku (9 let), Aničku (6 let), Evičku (5 let), Kubíčka (3 roky) a jednoho chlapečka na cestě, ten se narodí v prosinci. Elišku má Zuzana s mužem, kterého potkala, když jí bylo 26 let, on byl sice o čtyřicet let starší, ale lásce se nedá poroučet, a tak spolu začali žít a narodila se jim dcerka. Ve vztahu ale Zuzana nebyla dlouhodobě spokojená a pak potkala svého druhého osudového partnera, se kterým má všechny další děti. Nový přítel byl však ženatý a měl dva syny, rozvod ale již řešil soud, a tak Zuzka neměla obavy, že by jí tento vztah nevyšel. „Partner byl pozorný, citlivý, vnímavý, chápavý, poměrně dobře zajištěný, miloval Elišku. Tento muž mi dal také sílu k odchodu od svého prvního partnera a otce Elišky. Vše bylo tak snadné a na první pohled krásné a bezstarostné. Ovšem zamilované oči vidí tak málo,“ vzpomíná Zuzka na začátek nové lásky.

Po nějaké době se rozhodli, že spolu budou žít, a tak Zuzka s Eliškou odešly k novému partnerovi, který žil padesát kilometrů od Zuzčiny rodiny. „Už v této fázi jsem si ale najednou povšimla drobných nesrovnalostí mezi námi. Říkala jsem si, že všude je něco a my přece vše zvládneme. Situace se ale nadále velmi plíživě a nebezpečně zhoršovala. Partner zůstával stále ženatý, začalo ubývat peněz a co bylo nejhorší, jeho vztah k Elišce se rapidně změnil,“ přiznává Zuzka první šrámy na novém vztahu. Zhoršení přišlo ve chvíli, kdy Zuzany partner přišel o lukrativní pracovní pozici: „Nesnažil se o lepší pracovní pozici, ignoroval své povinnosti a výrazně nám ubylo peněz. Rozjel se kolotoč půjček. Vše jsem zařizovala já, protože on nic nepotřeboval, nezajímal se, ani se příliš nevyskytoval doma. S dětmi jsem byla jen já a vše kolem domácnosti řešila zase jen já.“ Ze začátku Zuzce hodně pomáhala rodina, jenomže podpora z její strany netrvala věčně: „Zůstávala jsem na vše sama, pod vlivem člověka, který mnou velmi úspěšně manipuloval, psychicky týral, nesnášel mou nejstarší dcerku a vždy, když jsem jen zapřemýšlela o odchodu, byla jsem v momentě zase těhotná. Takto si udržoval mou přítomnost a já se strachem a absolutně psychicky i fyzicky vyčerpaná, opět nevěděla, jak z toho ven.“ Ve chvíli, kdy její muž opět přišel s nápadem na další dítě, učinila Zuzka rozhodný krok a po šesti letech od něj odešla. V tu chvíli ji nakonec ještě pomohli rodiče a odvezli ji i s dětmi k sobě, kde chvíli bydlela. Pak si našla pronájem v Brně, ovšem veškeré vybavení, které měla, zůstalo v bytě u partnera, který ji odmítal cokoli vydat: „Chtěl nade mnou mít moc a je pravdou, že jsem si kolikrát říkala, že to vzdávám, protože ta existenční, finanční a materiální nejistota mi způsobila nejednu bezesnou noc.“

Přesto se Zuzka celou situaci snažila řešit rozumně, zatím bez soudů, stále totiž věřila, že se s partnerem domluví. „Bohužel jsem mu na jedno odpoledne zkusila svěřit děti a od té doby jsem je dva měsíce neviděla ani neslyšela,“ vzpomíná Zuzka na hrůzné chvíle. Vše tedy začala řešit přes sociální pracovnici a soud v předběžném opatření svěřil děti do její péče. Přesto jí je otec odmítal vrátit a nestalo se tak ještě další měsíc a půl. „Když se mi po 7 týdnech podařilo domluvit setkání se svými dětmi ve společnosti sociální pracovnice v domě jeho rodičů, kde s dětmi přebýval, děti si moc přály odejít se mnou, plakaly, prosily otce, ale on mi je jen vytrhl z náruče, vyrazil nás i se sociální pracovnicí z domu a děti někam odnesl.“ Volala se i policie, ale nikdo s tím nemohl nic dělat, protože rozhodnutí nenabylo právní moci. Děti mi opravdu vrátil až koncem druhého měsíce, co byly pryč. Od té doby se mě stále snaží vydírat, pronásledovat, nepodporuje mne ani děti.“ Nyní je Zuzana opět těhotná, opět s tím samým mužem, kterým byla ke styku donucena.
První Zuzany muž a otec Elišky se se svojí dcerou vídá a platí na ní alimenty, druhý Zuzany partner platí 1000 Kč na každé dítě a brzy se bude vyměřovat nová výše výživného. S dětmi se vídá jednou týdně na tři hodiny, tak, jak to nařídil soud. Dlouho řešila bydlení, nakonec se na začátku října musela s dětmi nastěhovat do azylového domu. Stále však dál hledá byt s příznivým nájmem. Byla by ráda, kdyby jí někdo takový nabídl.
Zuzana žije z rodičovského příspěvku 3800 Kč, k tomu dostává přídavky na děti ve výši 2200 Kč, příspěvek na bydlení 7500 Kč, příspěvek na živobytí 4500 Kč a výživné na děti – na Elišku má 2500 Kč, na ostatní děti 1000 Kč. Kromě nájmu a běžných výdajů musí každý měsíc splácet ještě dluh bance ve výši 5500 Kč.
Zuzce se brzy narodí miminko, a tak teď dává dohromady věci, které pro něj bude potřebovat. Vše, co měla, zůstalo u bývalého partnera.